Follow

Pavel Dohnal, 5. května 2021

Na včerejší tiskové konferenci v prostorách Poslanecké sněmovny ČR, hnutí SPD informovalo o záměru předložit novelu zákona „o národnostních menšinách“, ve které by byli zrovnoprávněni občané ČR moravské národnosti s občany národnosti české.

Po předcházející informaci na březnové tiskové konferenci SPD, kde hnutí informovalo o předložení zákona o zemském zřízení, které by nahradilo současné krajské zřízení, je to naplnění i druhého bodu Dohody o spolupráci ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, kterou 15. července 2017 podepsali v Rožnově pod Radhoštěm předseda hnutí SPD Tomio Okamura a předseda strany Moravané Pavel Dohnal.

I když načasování oznámení předložení zmíněných promoravských právních úprav je jistě motivováno blížícími se dalšími parlamentními volbami, je to poprvé po 25 letech, kdy některá z parlamentních stran oznámila předložení nějakého pomoravského zákona.

Jestli zmíněný zákon a novelu zákona SPD pro Moravu v příštím volebním období prosadí, záleží i na celkovém výsledku parlamentních voleb, nicméně volební Dohoda strany Moravané s hnutím SPD otevřela jednu z cest k obnově územně správní identity naší moravské vlasti a k legitimitě moravského národa.

Pavel Dohnal, čestný předseda strany Moravané

Zdroj: https://www.moravskynarod.cz/hnuti-spd-naplnilo-dohodu-se-stranou-moravane/

Follow

Follow

Příznivci obnovení moravské samosprávy po roce opět namalovali na silnicích na pomezí Čech a Moravy nápisy připomínající průběh tradiční zemské hranice. Cílem je upozornit na fakt, že ani 31 let od pádu totalitního režimu, který zrušil zemi Moravskoslezskou, nedošlo k obnovení zemské samosprávy. Podle dosavadních informací nadšenci takto označili téměř všechny důležité “přeshraniční” komunikace na území Kraje Vysočina a v Jihočeském kraji.

Před rokem se původci nápisů zaměřili na silnice na různých místech celé tradiční zemské hranice. Letos se zdá, že se zaměřili zejména na Kraj Vysočina a Jihočeský kraj. Označení zde přibyla minimálně na dvanácti místech. V loňském roce měla akce úspěch například v Pardubickém kraji, kde v reakci na nápisy došlo k oficiálnímu označení hranice mezi Čechami a Moravou prostřednictvím informačních silničních cedulí.

K aktivitě se oficiálně přihlásila Společnost pro Moravu a Slezsko, která k vyznačení hranice již dříve vyzvala své členy a příznivce. Datum 1. května vychází z tradice, podle které na Moravě v noci z 30. dubna na 1. května bývají pomalovávány silnice a většinou ty nápisy hlásají něco o čem všichni vědí, ale moc se o tom z různých důvodů nemluví … například proto, že vrchnost nechce aby se o tom mluvilo.

Společnost pro Moravu a Slezsko, podle informací redakce, již vloni oslovila také hejtmana kraje Vysočina, zda by podpořil oficiální označení hranice podobně jako se stalo v Pardubickém kraji. Narazila však na zamítavý postoj tehdejšího hejtmana Jiřího Běhounka (ČSSD) a ke vztyčení informačních cedulí zde zatím nedošlo, stejně jako v případě Jihočeského kraje. Aktivisté však věří, že současné nové vedení kraje by mohlo postoj přehodnotit a k průběhu historické zemské hranice se nějakým viditelným způsobem přihlásit.

Podle aktivistů je historická hranice mezi Čechami a Moravou symbolem tradičního zemského členění našeho státu a považují za zásadní chybu, že ji současné uspořádání státu ignoruje a ani se její existence nijak nepřipomíná, jakoby šlo o něco závadného. V jejím zviditelňování plánují pokračovat dokud se toho nechopí stát nebo příslušné samosprávy.

Přetištěno z Moravskynarod.cz

Follow

Follow

Stanislav Blažek, 2. května 2021

Je neděle, říkám si, pustím si televizu. Sotva se přístroj rozzáří, tak na mě vyskočí nevkusná reklama TV Nova na nějakou dobrotu „z českého tvarohu“ v podání známé seriálové herečky Dany Morávkové. Následuje reklama na pohybovou aktivitu mládeže „hýbeme se hezky česky“ a aby toho nebylo málo, tak Penny market hlásá svůj odporný slogan „nakupujte hezky česky“. Další prostor dostává Kaufland, který nabízí zboží „pro milovníky české kvality“. Přátelé, nezdá se vám, že toho českého je už až příliš?!

Ani jednou ve vysílání nepadlo nic o Moravě či moravských produktech. Vysílání veškerých televizních stanic a to i těch veřejnoprávních, je nevyvážené. Při sledování veškerých seriálů, filmů, sportovních přenosů se na nás valí nepěkný jazyk tzv. obecné češtiny. Komentátoři sportovních přenosů mají velké nedostatky v oblasti znalostí zeměpisu a vlastivědy, když čím dál častěji zařazují nesprávně moravská města i celé regiony do sousedních Čech. Přátelé, co myslíte, jsou tak hloupí, nebo se jedná o systematickou snahu o počešťování Moravy a Moravanů?!

Poznámka redakce: Za 1. republiky se jako obecná čeština používala ve sdělovacích prostředcích a filmu běžná řeč braná napůl z Čech a napůl z Moravy. Později se začalo pro tento účel používat středočeské nářečí, či přímo pražský sleng. I tento posun o mnohém svědčí.

Follow

Follow

Jaroslav Nesiba, 20. dubna 2021

Ustavení Moravského markrabství roku 1182, ovšem pod ochranou Římské říše, trvalo do roku 1186. Po tomto datu se údaje o vládě na Moravě různí. Není výslovně uveden moravský vládce, ani kdo by užíval markrabský titul. Teprve po rozdělení moci mezi Přemyslem I. (Otakarem), který převzal vrchní vládu nad Českým knížectvím a Vladislavem Jindřichem, vládcem v obnoveném Moravském markrabství – lénem pražského knížete, se situace stabilizovala. K této zásadní mocenské dohodě mezi uvedenými přemyslovskými bratry došlo v památné noci z 5. na 6. prosince 1197, kdy zásluhou Vladislava Jindřicha, dosavadního velkého knížete vládnoucího z Prahy, bylo zabráněno bratrovražedné bitvě Čechů a Moravanů.

Základním pravidlem pro vládnutí v přemyslovské dynastii bylo uznání Břetislavova (+ 1055) seniorátního řádu určujícího právo k vrchní vládě nejstaršímu členu přemyslovského rodu. Přemyslovcům z moravského prostředí však často nebylo umožněno ujmout se vrchní vlády v západoslovanském státě podle uvedeného seniorátního řádu. Čeští Přemyslovci odsunovali další Přemyslovce do vedlejších pozic, případně pro ně uplatňovali princip sekundogenitury 1). Z českého přemyslovského prostředí pocházelo 12 knížat vládnoucích v Praze, přičemž 3 knížata vládla i 3x opakovaně!

Pouze třem Přemyslovcům z Moravy se dostalo té cti, vládnout celému státu z Prahy. Byli to v chronologickém pořadí tito:

1. Konrád Brněnský – vládl krátce roku 1092. K jeho úmrtí se důvody neuvádějí.

2. Svatopluk Olomoucký – byl u moci v letech 1107 – 1109. Byl zákeřně zavražděn.

3. Konrád Ota Znojemský – 1182, 1189 – 1191. Poprvé byl pro svoje schopnosti povolán na knížecí stolec do Prahy v létě roku 1182. Už v září 1182 byl rozdělením moci zásahem římského císaře Barbarossy zbaven vlády v Praze. Bylo mu však uděleno právo vládnout Moravskému markrabství. Po úmrtí pražského knížete Bedřicha se opět stal v roce 1189 velkým českým knížetem a to na 2 roky, tedy dobu než tento významný vládce v roce 1991 zemřel u Neapole na výpravě do Itálie.

Po tomto datu se údaje o vládě na Moravě různí. Není výslovně uveden moravský vládce, ani kdo by užíval markrabský titul. K vládnutí v Praze můžeme zmínit Vladislava Jindřicha od léta do 6. prosince 1197.

Oprávněným moravským Přemyslovcům, kteří se měli stát velkými knížaty v Praze, však bylo vládnutí neprávem odepřeno. Oldřich Brněnský nedostal pražskou vládu roku 1100. Neprávem se stal velkým knížetem Bořivoj II., bratr zavražděného Břetislava II. Ota II. Olomoucký (zvaný Černý) nebyl opakovaně připuštěn k pražské vládě roku 1109 a roku 1125 (ač jeho budoucí vládnutí bylo dohodnuto). Moci se chopil ambiciózní syn krále Vratislava II. Soběslav I.

Rovněž na začátku vládnutí Vladislava II. usiloval o vládu v Praze znojemský Přemyslovec Konrád II. Za silné podpory Moravanů i části Čechů Konrád II. zvítězil nad českým vojskem roku 1142 a oblehl Prahu. Ovšem před velkou německou vojenskou pomocí, přivolanou Vladislavem II., musel Konrád II. ustoupit na Moravu. Následovala trestná výprava z Čech, která zpustošila Moravu a zničila znojemské knížecí sídlo.

S možností vlády v celém státě tak mohli počítat pouze mladší Přemyslovci usazení na Moravě. Mohli tak doufat ve využití práva sekundogenitury. Účast moravských Přemyslovců na vládě v Praze byla, jak je uvedeno, velmi nečetná.

Čeští Přemyslovci si vládu v Praze rozdělovali mezi sebou a práva členů vládnoucího rodu sídlících na Moravě nebrali v potaz. Často se také projevila tzv. vyšší moc, kdy řízením osudu bylo vládnutí moravských Přemyslovců velmi ukráceno. Novou nadějí v markrabském vládnutí na Moravě byl nástup Vladislava Jindřicha k zemské vládě roku 1197 – zakladatele obnovené moravské suverenity.

Vysvětlivka: 1) sekundogenitura – hlavní význam je druhorozenectví; další význam, uváděný pouze v některých slovnících, je přiznat jen právo sekundovat, přizvukovat, podporovat, projevovat souhlas, případně pomáhat.

Poznámka redakce: Tato 6. část není a neměla být pokračováním předchozích dílů, ale zamyšlením se nad nimi s ohledem na pozdější dějiny, a to až k současnosti Moravy.

Follow

Follow

Příští rok, tedy v roce 2022 bude výročí 1200 let od první písemné zmínky o Moravanech.

_________

Víte, že na univerzitě v Nitře býval i obor moravistika? Dnes se označení moravisté užívá českými šovinistickými kruhy jako pejorativního označení moravských patriotů. Svědčí to o hlouposti a nevzdělanosti.

_________

Follow