Follow

Věra Hejtmánková, 22. dubna 2022

Hlas Moravy o Aloisi Musilovi uveřejnil už nejméně dva obsáhlé články. Nyní jsem narazila na poznámku, že byl ve světě známý jako „Moravský Lawrence z Arábie“. Lawrence byl, stejně jako Alois Musil, jeden z nevýznamnějších orientalistů všech dob.

Alois Musil byl čestným šejkem dvou arabských kmenů. Ke komu je tento, svým životem a činy stále udivující Moravan vlastně přirovnáván? V čem se mu podobá a v čem je jiný?

Plukovník Thomas Edward Lawrence se narodil 16. srpna 1888 v Tremadocu a zemřel 19. května 1935 ve Walesu. Byl britským vojákem, ale také, stejně jako Musil, i cestovatelem a arabistou. Proslavil se jako organizátor arabského povstání proti Osmanské říši v roce 1916.

Zcela jistě se Alois Musil T.E. Lawrencovi vyrovnal ve znalostech, velmi pravděpodobně ho i předčil. Ale těžko by organizoval nějaké povstání a určitě by se neúčastnil bojů, i když byl určitě schopen se bránit se zbraní v ruce v případě nutnosti. Byl to přece jen kněz, i když dobrodružný život, do kterého byl zčásti vržen, ale ve kterém se dokázal pohybovat jako ryba ve vodě, do naší představy o životě kněze nezapadá.

Může nás naplňovat úžasem, že dokázal arabská území poprvé souvisle zmapovat a to s takovou důkladností a erudicí, že se jeho mapy používaly ještě po celé 20. století. Úžasem, ale i hrdostí, protože to byl syn moravské země.

Jeho archeologický objev „zámečku“ – opuštěné stavby v poušti, která byla zároveň pevností, byl natolik překvapivý, že mu přinesl léta trápení a dokonce se kvůli němu musel odstěhovat z Prahy do Vídně. Útoky, že si vše vymyslel, byly kruté a nevybíravé. Na místě objevu totiž probíhaly kmenové boje a musel uprchnout, aniž měl čas stavbu zdokumentovat. Objev to byl ale jen pro tehdejší tzv. civilizovaný svět. Arabové o stavbě věděli, ale z pověrčivosti se jí vyhýbali. Kulturně byla pro tehdejší orientalisty nevěrohodná svojí výzdobou, protože obrazy lidských postav, které byly zobrazeny na zdech, islám zakazoval. Vysvětlení se našlo. V době budování zámečku-pevnosti šlo o místo, kde se střetávalo mnoho tehdejších kultur a islám tam tedy nebyl jediným silným a určujícím faktorem.

Později se Alois Musil na místo vrátil a vše zdokumentoval. Zajímavé je, že právě člověk, který na něj předtím nejvíc útočil, se stal jeho nejochotnějším spolupracovníkem při zpracování a odborném posouzení přivezených materiálů dokládajících věrohodnost objevu.

Po zániku Rakouska-Uherska v nově vzniklém Československu psal Alois Musil dobrodružné knihy pro děti, kde čerpal ze svých cest a ve kterých nechyběl ani potřebný, ale nevtíravý výchovný záměr.

Follow