Follow

VÝSADBA STROMU JADERNIČKY MORAVSKÉ

Slavnostní akce na počest výročí 1200 let od první písemné zmínky o Moravě a Moravanech.

Akce se bude konat v sobotu 2. dubna v 10 hodin v obecním sadě v Nebovidech u Brna.

Pořádají:

Moravský Kulatý Stůl, volné sdružení
Královský řád Moravských rytířů sv. Rostislava a Kolumbana, z.s.
Obnovená Matice Moravská, z.s.
Obec Nebovidy u Brna

x x x

KVĚTNÁ ZAHRADA V KROMĚŘÍŽI NADÁLE PATŘÍ STÁTU

Ústavní soud zamítl stížnost Arcibiskupství olomouckého ve sporu o Květnou zahradu v Kroměříži. Památka zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO tak zůstává ve vlastnictví státu.

Arcibiskupství neúspěšně žádalo o vrácení Květné zahrady v Kroměříži v církevních restitucích. Podle rozhodnutí Ústavního soudu je ale Květná zahrada samostatnou stavbou, která nemá spojitost se zámkem a Podzámeckou zahradou a církev tedy nemá nárok na její vrácení.

Arcibiskupství podle mluvčího Jiřího Gračky nález soudu respektuje, i když roztržení dvou kroměřížských zahrad považuje za nešťastné. Podle právníka arcibiskupství Jakuba Kříže dnešním nálezem končí „pouť“ arcibiskupství spojená se snahou o vyjasnění vlastnictví Květné zahrady.

Květná zahrada patří podle Národního památkového ústavu, který ji spravuje, mezi nejvýznamnější zahradní díla v celosvětovém měřítku. Nechal ji vybudovat v druhé polovině 17. století olomoucký biskup Karel z Lichtenštejna-Kastelkornu. Její podobu navrhovali italští architekti.

Ústavní soudce Jan Filip k rozhodnutí:

„My jsme došli k závěru, že závěr soudu, tedy že se jedná z hlediska hospodářského, technického, o oddělenou věc. Čili, že to není příslušenství arcibiskupského zámku a Podzámecké zahrady. Závěr soudu je tedy správný, je ústavně konformní, a proto jsme věc zamítli.“

Pramen: Český rozhlas Zlín

x x x

BYLY VYDÁNY NOVÉ DĚJINY BRNA

Dějiny města Brna jsou úzce spjaty s historií Moravy a vůbec celého středoevropského prostoru. Nebylo jediné závažnější události, která by se města nedotkla. Se vznikem moderního dějepisectví se objevilo několik pokusů popsat dějiny města (Christian d´Elvert, Gregor Wolny, František Šujan, Bertold Bretholz, nebo kolektiv kolem Jaroslava Dřímala a Václava Peši). Od těchto vydaných dějin moravské metropole historický a archeologický výzkum značně pokročil a změnil se i náhled na jednotlivé problematiky s městem spojené. Předpokládané pojetí dějin Brna vychází z odlišných představ o funkci historiografie a jejích metodách. Chronologicky řazené dějiny samozřejmě i nadále tvoří osu, bez níž by se orientace v látce stávala obtížnou, klade se však větší důraz na zachycení každodenního života obyvatel města a vnitřního fungování takového organismu, jakým město bylo a je.

Nové dějiny města Brna sestávají ze sedmi svazků:

     1. svazek pojednává o přírodních poměrech a prehistorii  

2. svazek se zaměřuje na události a způsob života od počátku psaných dějin, hlavně pak od založení právního města do konce středověku (12./13.-15. století).

3. svazek pojednává o stavovském státu a habsburském absolutismu v období raného novověku (16.-18. století).

4. svazek se věnuje městu v 19. století, kdy se stalo proslulým centrem průmyslu a modernizace.

5. svazek se zaměří na osudy Brna v éře demokracií a diktatur 20. století, kdy město nabylo charakteru důležité průmyslové a obchodní aglomerace.

6. svazek se soustředí na dějiny předměstských obcí a život obyvatel města.

7. svazek je věnován soupisu uměleckých památek a kulturních aktivit všeho druhu.

   Na tomto souborném sedmisvazkovém díle se podílí kromě Historického ústavu FF MU také Archiv města Brna, Historický ústav AV ČR, Archeologický ústav AV ČR, Archaia Brno, Moravské zemské muzeum, Etnologický ústav AV ČR, Seminář dějin umění FF MU, Muzeum města Brna, geologové, klimatologové a botanici z Přírodovědecké fakulty MU, Ústav geoniky AV ČR a další vědci zabývající se Brnem.

Follow