Milí čtenáři Hlasu Moravy,
Followjak se blíží další Sčítání lidu, Morava znatelně ožívá, je aktivnější. Je to znát i na obsahu Hlasu Moravy, kdy jsme museli některé články odsunout do dalšího čísla s tím, že se tam „snad“ příště vejdou a další pominout zcela. Jeden z odsunutých se vracel do I. republiky k problematice Podkarpatské Rusi, patřící od roku 1919 k Československu. Druhý se týkal počátků a pozdější historie Moravského krasu. Tam byla časová návaznost jen v zajímavém čísle, letos šlo o 111. výročí jeho objevení, ale dali jsme přednost zajímavějším článkům. Třetí se týkal třísetletého výročí Přijetí pragmatické sankce císaře Karla Šestého. Přes to všechno jsme se rozhodli zveřejnit 3x stejné historické téma hned ve 3 samostatných příspěvcích. Proč to? Je to téma Bílé hory. Sama bitva nebyla zvlášť zajímavá, ani významná. Šlo spíš o šarvátku.
Ale… také o kamínek, který spustil lavinu. Ale ani to nebyl důvod, proč zveřejňujeme 3 články se stejnou tématikou. Ten je jiný. Odvíjejí se nám v nich tři rozdílné pohledy na jednu dějinnou událost a na její důsledky. Pohled, kterým bylo u nás nahlíženo na tuto dějinnou událost nejméně posledních sto let. Potom kritičtější pohled vojenského odborníka a monarchisty. A do třetice ještě kritičtější pohled, který naše dosavadní vidění té události obrací tak, jak se může měnit jen negativ na pozitiv a naopak. Historie je jen jedna. A výkladů může být mnoho. Ctí historika je snaha se vždy snažit na základě studia původních pramenů a prostudování jiných náhledů a toho čím byly podloženy, dopracovat se co nejblíže pravdě. Chtěli jsme vám ukázat ošidnost dobových výkladů historie, která se nevyhne ani „ upřímným a statečným hledačům pravdy“. O tom, že se často s historií ve výkladech zachází i docela jinak, tedy účelově – ani nemluvě.
Napsat komentář