Follow

Radek Latislav, 13. května 2020 

Neobvyklý kousek předvedli příznivci obnovení zemského uspořádání. Před pár dny na hlavních silnicích ze Svitav na Poličku a Litomyšl potají vyznačili českomoravskou hranici. Za bílou čáru nakreslenou napříč oběma jízdními pruhy s perfektně usazenými nápisy Čechy a Morava v každém jízdním pruhu by se nemuseli stydět ani profesionální silničáři, kteří vodorovné značení na komunikacích pravidelně obnovují.

Čáry protínají hlavní silnici I/34 i důležitý tah I/35 v místech, kde územím prochází zemská hranice. Ta je v okolí Svitav vymezena evropským rozvodím Severního a Černého moře.

Kdo za neobvyklým připomenutím polozapomenuté historie stojí, není jasné. K činu se zatím nikdo nepřihlásil.

„Vím o tom. Zrovna před pár dny jsem si nakreslené hranice z auta všiml. Tipuji, že to musel dělat někdo v noci a ještě o víkendu, kdy jezdí minimum aut. Je to zajímavá připomínka. Návštěvám vždy říkám, že náš katastr sousedí s Moravou,“ řekl k hranici na území obce starosta Květné Petr Škvařil.

Nic o samozvaných „hraničářích“ neví ani starosta obce Opatovec Martin Smetana. „Obávám se, že s Ředitelstvím silnic a dálnic to projednáno nebylo. Nejsem proti tomu, aby byly vyznačeny historické hranice, ale musí to dávat smysl. Zrovna taková úprava by měla být projednána se správními orgány. Navíc může mást řidiče,“ uvedl starosta obce k neobvyklému značení na hlavním tahu z Litomyšle na Moravu.

Není to v těchto místech první novodobá připomínka historické hranice Moravy. Nadšenci pod vedením Jaroslava Nesiby z Moravskoslezské akademie pro vzdělání, vědu a umění na začátku nového tisíciletí v okolí Svitav stáli za obnovením historických kamenů, z nichž velká část pochází z doby vlády Marie Terezie.

„Je to pro mě novinka. Sice je to hezký počin, ale ne příliš dobře promyšlený. Barvy na vozovce dlouho nevydrží a nápisy budou rychle vyježděné,“ zhodnotil Jaroslav Nesiba, který na Svitavsku před lety usadil do země i desítky nových hraničních kamenů.

Nadšení samozvaných hraničářů ale nejspíš nebude sdílet policie, která se o případ začala zajímat. „O události víme, prověřujeme další skutečnosti,“ informoval mluvčí svitavské policie Ondřej Zeman.

Zemská hranice přestala administrativně existovat v roce 1960, zemské zřízení přestalo plnit svoji funkci po převzetí vlády komunisty v roce 1949.

Pramen: iDNES.cz / ZPRAVODAJSTVÍ Kraje Pardubice

Odvolávka pod kterou můžete originál článku nalézt:

https://www.idnes.cz/pardubice/zpravy/hranice-cechy-morava-hlavni-tahy-vyznacili-svitavy-policka-litomysl.A200513_081927_pardubice-zpravy_skn?

NAMALOVANÉ HRANICE ČECH A MORAVY LÁKAJÍ K VÝLETU, SILNIČÁŘI JE CHTĚJÍ SMAZAT

Radek Latislav, Jiří Bárta, 18. května 2020

Bílou barvou vyznačená českomoravská hranice na dvou hlavních silničních tazích u Svitav nebude mít dlouhého trvání. Silničáři mají v plánu nápadnou „reklamu“ na zaniklé zemské uspořádání odstranit a samozvané značkaře hnát k zodpovědnosti.

Vzpomínka na hranici, která v roce 1949 rozhodnutím komunistických mocipánů ztratila na významu, vzbudila velký ohlas na sociálních sítích.

Vzpomínka na hranici, která v roce 1949 rozhodnutím komunistických mocipánů ztratila na významu, vzbudila velký ohlas na sociálních sítích. „V článku píšou, že se celou záležitostí již zabývá Police ČR. Myslel jsem, že to nikomu nevadí. Píšou, že to může ovlivnit pozornost řidiče. Tak za mě: Mně se to líbí a moji pozornost to jen potěšilo,“ napsal jeden z pisatelů.

Jiní připomínku považují dokonce za natolik zajímavou, že k zvýrazněné historické hranici u Květné a Opatovce zvažují výlet: „To se mi líbí, asi hned zítra zajedu, než to odstraní.“

Zřetelně nastříkaná čára a nápisy s názvy obou historických zemí mají totiž opravdu brzy zmizet. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které má silnice první třídy ve správě, se rozhodlo v nejbližší době dílo samozvaných hraničářů zlikvidovat.

„Jedná se o svévolné poškození majetku ve správě ŘSD ČR. Nahlásili jsme věc Policii České republiky, objednáme odstranění u odborné značkařské firmy. Pokud se zjistí viník, nahlásíme ho odboru dopravy a silničního hospodářství krajského úřadu v Pardubicích, ať s ním zahájí správní řízení,“ sdělila mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Nina Ledvinová.

Přestože iniciativa u veřejnosti vzbudila velký ohlas, samozvaní hraničáři se dodnes nepřihlásili. Podle lidí obeznámených se situací, se kterými MF DNES hovořila, může za skrýváním stát právě obava z případného postihu a popohánění před úřady.

Moravané chtějí oficiální cedule

Do celé věci se vložila Moravská národní obec, která je z podobných iniciativ nejaktivnějším občanským sdružením. Kromě každoroční iniciativy vyvěšování moravských vlajek na radnicích stojí za oficiálním značením moravské zemské hranice v podobě hnědých dopravních značek upozorňujících na významný kulturní nebo turistický cíl.

„I když by to mohlo někoho napadnout, za čárami na silnici, které se objevily i na Žďársku, rozhodně nestojíme, alespoň ne organizovaně naší centrálou. Určitě jde o sympatickou věc. Reakce Ředitelství silnic a dálnic nám nepřijde v žádném případě adekvátní. Rozhodně nejde o žádné poškození silnice, značení vcelku zajímavou formou esteticky připomíná historické země Čechy a Morava. Úzká čára na rozdíl od billboardů u silnic s polonahými ženami nemůže odvádět pozornost. Při nejbližším zasedání naší sekce na konci května proto budeme vyznačení projednávat. Oficiálně oslovíme vedení krajů, zda by nám finančně nepomohly s instalací hnědých dopravních značek připomínajících historickou hranici Moravy,“ řekl předseda Moravské národní obce Jaroslav Krábek.

Naděje na trvalou připomínku historické hranice Čech a Moravy přece jen existuje. Vždyť když se první hnědá cedule před pěti lety objevila na pomezí Pardubického a Jihomoravského kraje, pardubické hejtmanství proti tomu nic nenamítalo.

„Stávající členění vycházející z reformy veřejné správy uskutečněné v roce 1960 neodpovídá historickým hranicím krajů ani původním historickým okresům. V Pardubickém kraji je na Svitavsku, Moravskotřebovsku i na Králicku a Lanškrounsku část území, která je skutečně historickým pomezím mezi Čechami a Moravou. Myslím si, že pokud bude označení dostatečně odlišné od oficiálního dopravního značení hranic krajů a okresů, může to být zajímavé připomenutí části české historie,“ uvedl tehdy pro MF DNES hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.

Hranice kraje zaznamenali i na Vysočině

Bílá čára napříč s nastříkanými nápisy Čechy a Morava v jednotlivých jízdních pruzích, se objevilo minimálně na třech místech i na Vysočině: mírně zašlý už je nástřik na I/37 mezi Žďárem nad Sázavou a Stržanovem, naopak výborně čitelné je značení na I/19 mezi Hamry a Sázavou a také na I/23 mezi Telčí a Strmilovem.

Všude tam procházela historická hranice dělící Čechy a Moravu, než došlo v roce 1949 ke změně. Na mnoha místech letitou historii dosud připomínají hraniční kameny.

Policie na Vysočině zatím vyčkává. „Dopravní policisté na nápisy, které někdo vytvořil na silnicích v našem kraji, nijak reagovat nebudou. Na policisty by se teoreticky mohl obrátit vlastník komunikace, který by měl podezření, že nápisy komunikaci trvale poškodily. Žádné takové oznámení jsme zatím nepřijali, nápisy navíc vlivem deštivého počasí ze silnice mizí,“ řekla policejní mluvčí Dana Čírtková.

Odvolávka pod kterou můžete originál článku nalézt:

https://www.idnes.cz/pardubice/zpravy/hranice-cechy-morava-silnice.A200518_548009_pardubice-zpravy_skn

 

POKRAČOVÁNÍ

Zajímavé informace k této záležitosti poskytl portál Zprávy z Moravy. Tento portál zakazuje přebírání jejich článků, jak jsme zjistili už dříve a Hlas Moravy to respektuje. Proto budeme z článku jen citovat a pod citací uvedeme odvolávku přímo na článek.

Citujeme z článku:

– Zprávám z Moravy se podařilo jednoho z aktérů, archeologa a historika Ondřeje Mlejnka, vypátrat a získat svolení ke krátkému rozhovoru.

– Novináři vás ve většině článků označili za recesisty nebo vtipálky. Co na to říkáte?

Autorům podobných článků bych vzkázal, že se o recesi nebo vtípek nejedná, že hlavním smyslem bylo poukázat na závažný společenský problém. Rozhodně bychom se nenazvali vtipálky.

Co vás tedy přimělo k tomu, že jste se vydali namalovat na silnici hraniční čáru?

Hlavní důvod je, že ta tisíciletá hranice Čech a Moravy se pomalu stírá a lidé už ani neví, kde přesně leží, spousta lidí si mylně myslí, že žije v Čechách místo na Moravě a podobně.

Na základě čeho jste vybrali konkrétní místa pro vyznačení hranice?

Nápisy jsme vyznačili přímo na původní hranici. Ta místa si může každý najít na webu Mapy.cz. Vybrali jsme úmyslně frekventované silnice, aby nápisy vidělo hodně lidí.

Proč jste si pro svou akci vybrali právě 1. května a proč zrovna letos?

Na Moravě existuje tradice, že v noci z 30. dubna na 1. května bývají pomalovávány silnice a většinou ty nápisy hlásají něco o čem všichni vědí, ale moc se o tom z různých důvodů nemluví … například proto, že vrchnost nechce aby se o tom mluvilo.

DOPLNĚNÍ S JAROSLAVEM NESIBOU

26. května 2020

Pana Jaroslava Nesibu mnozí z vás, našich čtenářů, znají. Obnovil mnoho bývalých hraničních kamenů na historické hranici Čech a Moravy. Práce to byla na léta a nelehká. A té dokumentace, případně potřebného vyřizování. Materiály včetně fotodokumentace má pan Nesiba uschovány.

Pan Nesiba se o akci „čar“ na silnicích s nápisem Čechy za čarou značící zemskou hranici v pruhu ve směru do Čech a s nápisem Morava opět za čarou ve směru Morava, dozvěděl od redaktora Radka Latislava z krajské redakce Mladé fronty Dnes v Pardubicích. Ten v listu informuje zpravidla o Svitavsku. Kontakt na pana Nesibu dostal redaktor od doc. Jindřicha Klapky, předsedy Moravskoslezské akademie. Pan Nesiba redaktorovi sdělil, že s touto akcí nemá nic společného, že on se věnoval hraničním kamenům. Ale o akci se zajímal a tak se od pana redaktora o ní dozvěděl několik informací. Jednak, že kromě dvou míst na hlavním tazích, byly namalovány tyto hraniční „čáry“, s popisem směru, ještě na dalších dvou místech na méně významných silnicích. (Ale pravděpodobně na třech – pozn. red.) Že načasování nebylo náhodné, protože noc z 30. dubna na 1. května, kdy akce proběhla, je Filipojakubská noc, ke které se váže tradice odkrývání tajemství. Je pravda, že historická hranice Čech a Moravy skutečným tajemstvím není. Na druhé straně se oficiální místa léta snaží, aby se na ni a na vše co je spojeno s významem Moravy v nedávné i vzdálenější minulosti – zapomnělo. Pan Nesiba se poté od redaktora dozvěděl, že při malování čas a nápisů byla zastavena doprava a řidič auta, které kvůli tomu musel čekat, zavolal policii. Paragraf, který by se mohl použít, umožňuje za určitých okolností odsoudit viníky, v tomto případě by se hodilo spíše napsat aktéry, na tvrdo i na jeden rok vězení. Později se pan Nesiba dozvěděl od doc. Smejkala, že zřejmě ke skutečnému stíhání nedojde. Jisté to není. Na druhé straně by to odpovídalo politice České republiky, která si rozhodně nepřeje jakékoli rozviřování problému Moravy. Když léta dělá, že takový problém vůbec neexistuje a vše moravské je kvůli tomu na indexu. Toto snažení je tak úporné, až je nápadné a média, včetně těch veřejnosprávních, jsou více než poslušná. Vždyť jejich zaměstnanci nechtějí být vyhozeni. Musí přece živit sebe i rodiny, splácet hypotéky a jiné. Autocenzura funguje na více než 100 %. Nejen, že se zamlčuje, ale občas se ještě přihodí něco odsuzujícího na adresu moravských patriotů a vše moravské se důsledně přetírá na české… Ale protože přece jen není jisté, že ke stíhání nedojde, vznikla proti stíhání aktérů občanská petice.

Pan Jaroslav Nesiba se svým synem a geografem Petrem Markem, asistentem Masarykovy univerzity v Brně, se rozhodli pro výlet autem s cílem se s celou věcí blíže seznámit. Vzali to skutečně poctivě. Cestou navštívili i jiná, pro Moravu významná místa a také se zastavili u některých hraničních kamenů, které pan Nesiba tak těžce a obětavě obnovoval. Vyjeli ve čtvrtek 21.5. v 7 hodin ráno a vrátili se až ve 22 hodin. Na závěr telefonického rozhovoru mně pan Nesiba ještě sdělil, že nápisy Čechy a Morava sice na fotografiích vypadají velké, zblízka však výšku písmen odhadl asi na ¾ m. Také zmínil, že nápisy na hlavních tazích už postupně mizí, jak se dalo při tamějším provozu očekávat. Škoda. Mnoha lidem na Moravě udělaly velkou radost a mnohé hlavy, mající starost o osud Moravy, se opět s nadějí pozvedly.

– – –

Začala se podepisovat petice, k jejímuž podepisování vyzvala i Moravská národní obec:

PETICE

Dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním My, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice:

Zemská hranice – kulturní památka,

žádáme, aby pracovníci Ředitelství silnic a dálnic a Policie ČR bezodkladně ukončili kriminalizaci připomínky historické zemské hranice, vytvořené v noci na 1. května na dvou místech u Svitav v podobě bílé čáry a nápisu na vozovce. Nejedná se ani o poškození cizí věci, ani ohrožení bezpečnosti provozu, ale o připomínku společné historie nás všech, na kterou bychom měli být hrdi. Za petenty: Ing. Petr Škvařil starosta obce Květná u Poličky e-mail: obec@kvetna.cz Bude zveřejněno na www.petice.com

ing. Petr Škvařil, starosta obce Květná

Ohlasy moravských patriotů, a občanů obecně, k celé záležitosti:

Tvůrcům nápisů na zemské hranici ČECHY – MORAVA

Chci Vám tímto způsobem vyjádřit uznání, úctu i poděkování za kvalitní práci, kterou jste odvedli. Nenávidím čmáraly, kteří ničí fasády domů, stěny ohradních zdí či vagonů. V tomto případě jde však opravdu o něco jiného. A to je ostatně dobře vyjádřeno v článku. Kdybych byl mladší a byl bych vyzván ke spolupráci na vyznačování zemské hranice, byl bych s Vámi. Celý život kreslím a maluji, proto si Vaši práci dovoluji označit za velmi kvalitní. Děkuji za to! Nejste pachatelé, jak Vás někteří označují, ale opravdoví borci. Pachatelem je v tomto případě někdo úplně jiný, ten však trestán nebyl a nebude. Jsem na Vás hrdý a držím palce, stejně jako většina rozumných lidí.

Jiří Albrecht z Dačic, výtvarník

/Hlas Moravy dodává za skomnéhoí autora textu – i spisovatel/ Pramen: facebook

JINDŘICH ŽALUDEK (mail)

Tak případem samozvaných hraničářů se začala zabývat policie? To nemá policie nic jiného na práci? Zavírat tvůrce neškodných panáčků na semaforech nebo stíhat někoho za to, že někdo řekne něco, čím popíše skutečný stav, to by jí šlo. Že by stíhala kmotry, tuneláře, zloděje, podvodníky, příživnky, to nějak nejde, to páni nahoře neradi vidí.

Martin Smetana si zase myslí, že taková úprava na silnici měla být projednána se státními orgány. Už předem znám výsledek takového projednávání. Státní orgány jsou určitě celé žhavé vyznačovat historické zemské hranice a již se na to třesou nedočkavostí. Kdyby byl ze strany státních orgánů zájem, už dávno by byly vyznačeny historické zemské hranice třebasvislou informační značkou, jako např. hrady, zámky, památkové zóny apod. Kdyby byl ze strany politiků zájem, už dávno by oficiálně existovalo přirozené zemské zřízení, nikoliv umělé kraje, nepřirozený
konstrukt nepřátel samosprávné demokracie, pohrobků Občanského fóra.

Nebo se někomu jeví např. Jaroměřice u Jevíčka jako obec přirozeně spadající do Pardubického kraje? O krajích Pardubickém a Královéhraeckémsi ostatně myslím, že jde vyloženě o prestiž měst a politické hrátky. Je snad normální, aby hranice od krajského města byla tu 10 km a tu zase téměř 100 km?

Follow