Follow

Bohumila Jandourková, 14. ledna 2020

Zvláštní jméno, řeknete si. Jméno, které dnes vzbuzuje nepěkné reminiscence, ale v jeho době tomu tak nebylo. Smil Flaška z Pardubic a Rychmburka se narodil asi v roce 1350 jako český šlechtic ze starého rodu pánů z Pardubic. Byl synovcem prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic. V domě tohoto strýce prožil mládí, kde ho inspirovala bohatá Arnoštova knihovna. Studoval na Karlově vysokém učení, stal se bakalářem a později studoval i v cizině. Byl dvakrát (s přetržkou) nejvyšším zemským písařem v Čechách a od r. 1396 i nejvyšším místopísařem českých zemských desek. (Pro České království samozřejmě. Morava měla vlastní moravské zemské desky vedené ve dvou řadách – olomoucké a opavské.)

Smil Flaška byl spisovatel a básník, také satirik a sběratel lidových moudrostí. Jeho dílo Nová rada patří k pokladům staré literatury psaným v domácím jazyce. Jde o veršovanou skladbu, alegorii na poměry panující na konci 14. století na dvoře krále Václava IV. Báseň má 2116 osmislabičných veršů. Jeden rukopis uvádí datum vzniku1394, druhý 1395. Jde o rady zvířat, která sezval král – lev na sněm, aby mu poradila, jak vládnout. Nejpřednější místo na sněmu mají ptáci v čele s orlem – symbolem Moravy. Orel také stojí nahoře proti lvu na titulní straně jednoho vydání rukopisu. Literárním dílem Smila se později inspiroval pán z Pernštejna.

Smil Flaška se stal obětí názorových a majetkových sporů s králem Václavem IV., který jejich rodu odejmoul část panství Pardubice s hradem a městem jako odúmrť. Smil Flaška se svým otcem Vilémem se o Pardubice soudili, ale prohráli. Rodinný spor ho také přivedl do řad panské Jednoty, která stála v opozici proti králi. Od roku 1402 byl Smil hejtmanem (vojenským velitelem) v Čáslavi. V této funkci padl 13. srpna 1403 v šarvátce s královským vojskem u hradu Lichnice.

Je obtížné z názoru určité části odborné literární veřejnosti, která vidí ve Smilově Orlu symbol Moravy, usuzovat na nějaký vřelejší vztah autora básně k Moravě. Ale nelze jej ani vyloučit. Nám může být Smil Flaška z Pardubic sympatický i proto, že stejně jako my dnes na Moravě, čelil tehdy přesile moci a nevzdal se !

I když to nijak nesouvisí, je zajímavé, že Pardubický kraj se v době nedávno minulé (o nynějším stavu nemám žádné zprávy), tedy po ustavení krajů choval k moravským patriotům, kteří se v tomto kraji politicky uskupili a dokonce tam kandidovali za politickou stranu Moravané, velmi vstřícně. Jakoby je tamější lidé chápali a vážili si i toho, že mají v kraji kus Moravy, když už to „ti páni v Praze“ tak rozhodli…! Bylo tam celá léta výrazně lepší pochopení pro přirozený vztah Moravanů k Moravě, než tomu bylo a zřejmě i je v Jihočeském kraji, ke kterému „ti páni v Praze“ také přifařili „pěkný kus“ Moravy. Dokonce větší, než si dovolil sám Gottwald a „jeho strana“ v 50. letech !

Follow