FollowNA MORAVĚ UMÍME A UMĚLI JSME MNOHÉ, HRDOST NA MORAVU A JEJÍ LID JE NA MÍSTĚ
Bohumila Jandourková, 1.10.2019
Mnozí lidé, například v Čechách, pokud nejsou odborníky v technických oborech si myslí, že Morava je především zemědělská. Proč tomu tak je vyplývá nejspíš opět z názvu našeho státu. Ať už z názvu současného, nebo z názvu Československo. Nejedná se o nějaké „slovíčkaření“, nebo nimrání se v nepodstatných věcech, jak jsou moravští patrioti často napadáni na sociálních sítích. Podprahové působení nesprávně zvolených názvů, ale i nesprávně používaných symbolů, tedy například malého státního znaku, kde by logicky měl být použit znak velký, je faktem.
A tak made in Czechoslovakia na označení výrobků z Moravy v minulosti, stejně jako made in Czech republic nyní, dokonale překrývá, že se jedná o něco, co bylo vyrobeno na Moravě. I dnes, stejně jako v minulosti, pokud se něco ve vědě či v ekonomice u nás na Moravě natolik podaří, že média cítí potřebu to pochválit, přídavné jméno „český“ téměř nikdy nechybí.
A přece byla Morava, a stále je, bohatá svými nadanými lidmi. Nenajdeme snad obor, kde by na Moravě nebylo nějaké pracoviště či továrna, které by ve vývoji nevyprodukovaly něco zajímavého a někdy i převratného. Stejně jako lidé z Moravy, jako byl například Otto Wichterle. I v transplantační technice byla v určitou dobu Morava, tedy brněnské lékařské pracoviště v našem státě na 1. místě.
Nemohu tady neprojevit lítost nad někdejším příkazem shora, na základě kterého se musela výroba malých a středních automobilů z moravské Tatry přesunout do Čech. Osobní vozy Tatra přece byly fenomén. Kolik automobilek ve světě se mohlo tehdy chlubit tolika novými technickými prvky jako právě Tatrovky, které nade vši pochybnost v mnohém předstihly svou dobu. Výroba osobních automobilů v Čechách nabrala jiný směr a unikátnost u nás vyráběných osobních vozů byla z velké části už jen v vpomínkou. Tatra se ovšem znovu dostala na výsluní, když se um jejích technických a vývojových pracovníků zaměřil na nákladní automobily. A právem. V mnoha ohledech byla v některých inovativních řešeních zase první. Smutná byla ovšem historie výroby vládních a reprezentačních vozů Tatra. Ne, že by nesplňovaly vysoké nároky na techniku i design. Ale nikdy pro jejich výrobu nebyla uvedena v život odpovídající tovární linka a tak mnohé se stále dělalo tzv. „na koleně“. Vysoká míra lidské práce tak neúměrně prodražovala výrobu. Jak mně řekl jeden podnikatel, který jako moravský patriot měl v úmyslu si tento vůz koupit. Ale bylo to nad jeho možnosti. Ránu dostaly tyto vozy nakonec od našich polistopadových politiků. Vůbec nehleděli na to, že tyto vozy jsou ukázkou schopností našich lidí a mleli něco o tom, že ve vozech, ve kterých se vozili komunističtí pohlaváři oni jezdit nebudou. Jak jinak je tomu v jiných státech, kde pýcha a hrdost na vlastní výrobky je u politiků na prvním místě. A tak se potřebná linka nedobudovala a výroba těchto reprezentačních vozů skončila. Ale byly krásné. Ať už v typické černé barvě, či v méně typické bílé.
Jméno moravské továrny Zetor v Brně, a tam vyráběnývch traktorů, u nás vyvolává vzpomínku na jednotná zemědělská družstva a na státní statky. Tyto představy ale v žádném případě neodpovídají skutečnosti! Vtipný název článku (internet – autobible.cz) „Zetor budoval socialismus u nás, ale také kapitalismus v USA“ je blíž pravdě, ale ani on zcela nevystihuje co všechno a pro jaké státy Zetor v minulosti vyráběl. Toto bylo ve zmíněném článku heslovitě uvedeno:
Zetor v letech 1946 až 2015 dodal přes 1 300 000 traktorů
Dnes má vlastní vývoj, vlastní motory a vyváží do desítek zemí po celém světě
Zetor zavedl mnoho technických a technologických prvenství
Už za socialismu vozil Zetor velkou část produkce na Západ
Značka přežila i bouřlivé období po roce 1989 a privatizaci
Slova o přežití značky přes bouřlivé období jen slabě vypovídají čím vším si musel Zetor projít. Na sklonku roku 2017 se psalo, že „Firma Zetor získala obří zakázku za půl miliardy eur. Podařilo se ji dojednat u příležitosti podnikatelské mise prezidenta Miloše Zemana v Rusku. Moravská (brněnská) firma tam dodá šest tisíc sad traktorů modelové řady Forterra. Nevím zda se zakázka realizovala a tak vlastně Zetor zachránila. Všechno nebylo růžové. Při neustálých turbulencích zda firma padne či přežije se do výrobních prostorů investovalo minimálně a tak zaměstnanci v neklimatizovných výrobních prostorech v horkých dnech zažívali peklo. Zda je to dnes už vyřešeno, nevím. Ještě bych se ráda vrátila ke zmíněné aktivitě prezidenta Miloše Zemana, která a jí podobné, jsou mnoha lidem solí v očích. Ale měli bychom soudit spravedlivě a bez ideologických brýlí. Tady byla odvedena dobrá práce, ať už výsledek dopadl tak či tak.
A ještě pár slov z historie Zetoru a o šíři výrobního programu Zetoru v minulosti, který je překvapivý v tom, do čeho všeho si Zetor troufnul vstoupit – a úspěšně. Následuje text prevzatý ze zmíněného článku:
„Historie Zetoru se začala psát už v roce 1945, kdy byl v listopadu představen první prototyp zemědělského traktoru. Prototyp od Františka Musila, sestrojený pro Zbrojovku Brno, v soutěži porazil jediný konkurenční traktor od Škody Plzeň. Na základech prototypu vznikl první sériový typ Zetor 25A, kterého se od roku 1946 do roku 1962 vyrobilo více než 158 000 kusů. Skoro 100 000 vyrobených Zetorů 25 mířilo na export.
První Zetory byly přesně to, co trh potřeboval. Levný, jednoduchý a lehký traktor zastoupil práci, kterou doposud odváděla především hospodářská zvířata. Jméno Zetor vzniklo složením písmene „zet“ a koncových písmen slova traktor. Dodnes není jasné, jestli Z znamená Zbrojovka nebo Zemědělský.“
Zetor si troufnul vyvinout i traktor pro práci na rýžových polích. Ten se vozil až do Japonska. Je zajímavé vidět tento traktor, jehož zadní „kola“ rozhodně nesplňují naše představy o jakýchkoli „kolech“ traktorů. Stejně jako je v tomto případě zajímavé vidět Zetor, jak jede rýžovým polem, které vypadá jako vodní hladina.Tento obrázek si můžete prohlédnout v článku na adrese https://autobible.euro.cz/retro-nedeli-zetor-budoval-socialismus-u-nas-take-kapitalismus-usa/?fbclid=IwAR2k2kMsvXRXmO1HjpP7HKJVcnxPd83Xgzjd3x-8swIEsw2ItncxRwgJMTk .
Chtěla jsem svým příspěvkem především vyzdvihnout neprávem opomíjenou Moravu a její úžasné lidi. Zda se mně to podařilo, ponechávám na laskavém čtenáři.
Morava má potenciál být jedna z nejbohatších zemí v Evropě, pokud by tedy opravdu chtěla. Je to jenom na lidech, kterou cestu si zvolí. Problém je ale ten, že mnoho Moravanů si ani neuvědomuje, že nějaký problém vůbec je.