Follow

Jaroslav Verián Vrána

BABOČKA OSIKOVÁ

Malý chlapec bos, sám sobě podoben,

do kopce pospíchá k lesu po letní bouři.

Na věži v Korytné poledne zvoní.

Anděl Páně zas zvěstuje poselství babičce Rusmanové.

Pod nůší modlí se klestí.

A slovo tělem učiněno jest – letos jak loni –

„Ty také v kamení klekni“

pomyslí v letu hoch a k Hlubočku míří

uzlíček s obědem z hájovny otci v pěsti.

Cesty půl má již na Dolinové.

Motýli žlutí a bělásci ruší tu květů chmýří

s králem svým otakárkem fenyklovým.

Do ráje snů svých chlapec vstoupil.

Lovecké boudy blízko …

Dnes po letech co vím

o zlatém dětství vypovím

zjevení krásy za Korytnou – – –

Když chlapci běličku či raka chytnou

drží je pevně, aby neunikli.

Já míval také na to štěstí.

Tenkrát však u boudy lesní

jakoby bleskem zasažen

hleděl jsem do bláta cesty s uzlíčkem v pěsti.

Babočka osiková ametyst křídel svých v koleji rozprostřela.

Nasytíš se pohledu? Jak šťastná chvíle.

Bojíš se hnout a náhle v hlavě, uších hučí

aniž ticho ruší střela.

Babočka vlétla ve stín lesa

v hlavě však hučí dál, šum mučí

a nepřestane nikdy již.

Zajatec krásy.

Zkušenost tuto v žití nesa

jak na babočku hledím na ni

a stále prázdno mám v své dlani …

– – –

Poznámka redakce: Jaroslav Verián Vrána (Valerián Vrána) byl

moravský katolický básník. Jeho dcera herečka Gabriela Vránová,

ač žila v Praze, Moravě zachovala lásku a úctu a vždy se k ní hlásila.

Follow