Follow

ŽIVOT A UTRPENÍ ROSTISLAVA, KRÁLE MORAVANŮ
Lubomír E. Havlík

Rostislav, král moravský, podnícen Bohem, držel radu se svými knížaty a s Moravany i vyslal k císaři Michaelovi (posly) hovořící: „Ačkoli naši lidé odvrhli pohanství a drží se křesťanského zákona, nemáme takového učitele, který by v našem jazyce vyložil pravou křesťanskou víru, aby i jiné země, pozorujíce to, nás napodobily.

Tož, pošli nám, vladaři, takového biskupa a učitele, neboť od vás vždy vychází do všech zemí dobrý zákon.“

Moravská legenda
Život Konstantina Filozofa, kap. XIV.

* * *

ROSTISLAV, KRÁL MORAVANŮ,

náleží mezi ty osvícené evropské panovníky, kteří do posledního dechu hájili samostatnost svého království a povznesli svůj národ a stát na evropskou kulturní úroveň. Království Moravanů nabylo svými vztahy k římskému papežství a východnímu Římskému impériu mezinárodního významu. Za svou úspěšnou činnost na poli válečném i diplomatickém zaplatil však král Moravanů nakonec hlubokým ponížením, morálním i fyzickým utrpením a posléze svým životem. Utrpení za šíření křesťanství v domácím jazyce a písmu a za hájení vlastního lidu mu sice přineslo gloriolu mučednictví, avšak úpadkem moravské státnosti se mu už nemohlo dostat oficiálního uznání. Po obsazení Moravy byli nositelé ideje moravské státnosti odstraněni a s novou vládní mocí počal na Moravu pronikat i její státní kult a její ideologie.

A tak je dnes král Rostislav, symbol moravského křesťanství a státnosti 9. století, na jejichž oltář položil svůj život, ponecháván mimo okruh těch, kteří si svým utrpením plně zasloužili obecného uznání in urbe et orbe /doma i ve světě/.

Na Moravě, Rostislavově hlavním hradě a městě, L.P. 1993
Lubomír E. Havlík

* * *

O životní osudy moravského krále Rostislava, o osvětlení jeho významu v dějinách Moravy a křesťanství slovanských národů projevuje dlouholetý zájem jak světské tak i církevní dějepisectví, a to ještě větší, než tomu je u jeho nástupce krále Svatopluka I. Velikého.

Souviselo to nepochybně s několika okolnostmi. Důvodem tu byla v prvé řadě skutečnost, že se opřel východofranským pokusům o nastolení svrchovanosti nad královstvím Moravanů, které dnes obecně a nepřesně nazýváme jako Velká Morava. S tím souvisela v rámci římské křesťanské oikumeny i nová zahraničně politická orientace Rostislavova království, která měla být nápomocná k úsilí o zachování samostatnosti moravského státu. Selhal však první pokus o navázání přímých styků s Římem, které měly jednak posílit postavení království Moravanů v římském křesťanském světě, jednak rozšířit a upevnit křesťanství v zemi a vymanit Moravu z působení franko-bavorských duchovních, kteří na Moravě pracovali ku prospěchu franské univerzalistické ideologie, včetně franských představ o hierarchii světské vlády, kteří jim nebyli příznivě nakloněni, nýbrž proti nim kuli pikle, jak uvádí Život Metoděje, arcibiskupa moravského (X. kap.). Rostislavovi však bylo potřeba duchovních, kteří by při šíření křesťanství respektovali úsilí Moravanů o samostatnost jejich království, křesťanství šířili srozumitelným jazykem a upravili křesťanské normy právního života na Moravě. Vše se mělo dít po ustanovení zvláštního biskupa pro Moravu, zřízení samostatné moravské církevní organizace. Když Rostislav se svou žádostí neuspěl u nejvyšší duchovní hlavy křesťanského světa, u papeže v Římě, nemohl samozřejmě očekávat, že by mu v těchto záležitostech vyšla vstříc bavorská církev. Mohl se obrátit jen k nejvyšší světské hlavě křesťanství na východě, k východnímu (byzantskému) císaři v Konstantinopoli. Jak však uvádí zmíněný Život Metodějův (V. kap.), Rostislav dospěl ke svému rozhodnutí osvícen božím vnuknutím – Bogomъ
ustimъ. Heroický Rostislavův boj za samostatnost království Moravanů, zásluhy o šíření křesťanství, jeho iniciativa při kladení základů slovanské knižní vzdělanosti na Moravě a její potomní rozšíření ve slovanských zemích, posléze tragický a vpravdě mučednický konec moravského krále, poskytovaly a dávají i dnes mnohé důvody k zamyšlení nad jeho činy, nad jeho místem a významem v dějinách Moravy, stejně jako v dějinách střední Evropy a evropské knižní vzdělanosti slovanských národů.

Zdroj: Ročenka Moravského národního kongresu, Brno 1995, úvodní část rozsáhlejší práce L.E. Havlíka

Follow