Follow

Bohumila Jandourková, 22. února 2018

Není to tak dávno, co byla „vystřílena“ redakce satirického časopisu Charlie Hebdo.

Následovaly obrovské protesty. Pokud vím – určitě ve všech státech EU a velmi pravděpodobně i v mnohých jiných. Je prý jedno, je-li časopis jakkoli hrubý a téměř jakkoli kohokoli uráží. A to Charlie Hebdo skutečně dělal. Mnohé jeho karikatury byly odpudivé a morálně odsouzeníhodné.

Ale „západní svět“ tehdy nahlas řekl – to není důležité! Pro nás a naši demokracii ne! Pro nás je na prvním místě svoboda projevu – svoboda slova! To je základ demokracie! Bez svobodného vyjádření jakéhokoli názoru není existence skutečné demokracie možná!

Na této názorové pozici stáli představitelé států, politici, lidé z médií i někteří představitelé křesťanských církví a další a další …

Mnozí z nich vykřikovali a psali do médií a bili se v prsa – JÁ JSEM CHARLIE !

Kam se tito zastánci svobody slova, svobody projevu, tak rychle poděli ?

Kde je ta šatna, kde si tito mocní až všemocní převlékli své názorové kabáty ?

Teď se tlačí dopředu CENZURA !

Nálepkování stran, jednotlivců, celých svobodných názorových proudů. Udávání nevhodných příspěvků na internetu a postihy. A jsou za tím zpravidla ti stejní lidé, co tak „pevně“ ještě nedávno stáli za svobodou projevu.

JEŠTĚ VČERA BYLI CHARLIE !

Kým jsou dnes? Kvůli udržení se u moci nemá většina z nich problém udělat během krátké doby obrat o 180 stupňů? Kvůli penězům, moci, kariéře a osobní prestiži udělají cokoliv? Zapomněli zvolení politici, že jsou „našimi zaměstnanci“, které si my, lidé, platíme ze svých daní, aby pracovali pro náš prospěch – pro prospěch celé společnosti ?

Follow