KATALÁNSKÁ KRIZE
Pavel Procházka, 1. listopadu 2017
Lidové hlasováním o nezávislosti, které proběhlo v Katalánsku 1. října, se stalo výrazem nespokojenosti Katalánců s chováním španělských držitelů moci v Madridu k jejich zemi. Madridská vláda nejenže dlouhodobě vyvádí z Katalánska značné finanční prostředky, ale v posledních letech začala svévolně přijímat zákony omezující katalánskou samosprávu. Když nyní předseda španělské vlády Mariano Rajoy a soudci madridského ústavního soudu povykují o nezákonnosti lidového hlasování o nezávislosti Katalánska, jedná se o čiré pokrytectví. Zákony o omezování katalánské samosprávy španělská vláda také přijímá bez souhlasu samotných Katalánců a proti jejich vůli.
Reakce Madridu na lidové hlasování se ovšem neomezila jenom na pokřik o dodržování zákonů. Madridská vláda se rozhodla s požadavky Katalánců vypořádat bez ohledu na použité prostředky. Španělská policie ve snaze lidovému hlasování zabránit zatýkala katalánské představitele, obsazovala volební místnosti a za použití násilí zasahovala proti voličům. Zároveň v Madridu dali najevo, že s Katalánci ani nadále nehodlají jednat. Pravděpodobně tím bylo dosaženo bodu, od něhož již není návratu, a většina Katalánců nyní dospěla k přesvědčení, že budoucnost jejich země je mimo španělský stát. Možná teď byla ztracena poslední šance na kompromisní řešení katalánské krize, kterou je přechod Španělska od státu s autonomními oblastmi na stát se spolkovým uspořádáním.
Napsat komentář