ALENA OVČAČÍKOVÁ (1956 – 2017)
Milan Trnka, 28. května 2017
24. května 2017 zemřela po delší nemoci paní PhDr. Alena Ovčačíková. Moravanka, jejíž celoživotní úsilí a dílo vzbuzuje úctu snad u všech, kteří jí znali. Zároveň žena, která pro způsob prosazování vlastních názorů byla a dosud je jedněmi zatracována a druhými obdivována.
Narodila se a žila v Olomouci. K vnímání moravanství a hrdosti na rodnou Moravu ji vedla její babička, vyprávějící moravské pověsti a pohádky i její matka – učitelka dějepisu.
Alena Ovčačíková vystudovala na Filozofické fakultě olomoucké univerzity obor historie. Pracovala ve Státní vědecké knihovně v Olomouci, vychovala tři děti.
Stala se spolupracovnicí Doc. Boleslava Bárty v jeho Hnutí za samosprávnou demokracii – společnost pro Moravu a Slezsko. Po úspěšných volbách v roce 1990 za toto hnutí působila ve Federálním shromáždění tehdejší Československé republiky jako poslankyně ve Sněmovně národů za Severomoravský volební obvod až do roku 1992. Stala se předsedkyní sociálního výboru Sněmovny národů. Na rozdíl od několika jiných poslanců, členů HSD – SMS, ve spolupráci s Boleslavem Bártou vytrvala. Odkaz zakladatele novodobého moravského hnutí po jeho úmrtí neustále připomínala.
PhDr. A. Ovčačíková byla dlouholetou členkou Moravského národního kongresu, kde zastávala v letech 1995 až 2013 nejvyšší pozici – funkci prezidentky. V této funkci spolupracovala s tehdejším vedením strany Moravané na prosazování samostatného kódu pro mateřskou řeč moravštinu a pro uvádění samostatné kolonky pro moravskou národnost ve sčítacích arších pro Sčítání lidu v roce 2011. V posledních letech svého života se věnovala práci v historickém spolku Durancia.
V politické činnosti po rozbití Československa neustávala. Byla členkou Hnutí samosprávné Moravy a Slezska (HSMS) a po sloučení tohoto hnutí s Moravskou demokratickou stranou v prosinci 2005 členkou nově vytvořené strany Moravané. Jak v HSMS, tak v PS Moravané byla zvolena na určité období místopředsedkyní strany. Její odchod ze strany a nepřímo i z Moravského národního kongresu zapříčinila její domovskou stranou neschválená kandidatura za Dělnickou stranu sociální spravedlnosti v roce 2010.
PhDr. A. Ovčačíková není veřejnosti známa jenom jako politička, ale také jako historička a spisovatelka. Historie Moravy a moravské pověsti jsou náplní jejích příspěvků v odborných tiskovinách, náplní přednášek a obsahem vydané tvorby: Staré pověsti moravské (2001), Odhalené mystérium (2003), Pověsti velkomoravské (2003), Zločiny a tresty středověku (2003), Pověsti staré Moravy (2007), Buchlovský soudce (2010).
Tragédií lidstva je, že si občas jeho určitá skupina začne přivlastňovat právo posuzovat druhé podle měřítek, které si taková skupina sama pro sebe vytvoří. V dnešní rozpolcené společnosti to snad ani jinak není možné. A tak měla a má paní doktorka Ovčačíková řadu kritiků za svoje názory ateistické, feministické, za názory jak prosazovat důstojné postavení Moravy v České republice a v Evropě a za obhajobu moravské národnosti.
A také řadu příznivců. Všichni ale musíme uznat: nikdy neměnila zásadním způsobem svoje názory, nikdy nepodlehla požadavkům pravidel „politické korektnosti“. Dokázala pracovat pro naši vlast Moravu s takovým nasazením, jako málokdo z nás. To jsou důvody, pro které se každý musí před její památkou sklonit s úctou.
Napsat komentář