Follow

Pavel Procházka, 15. července 2016

V červnovém lidovém hlasování o členství Velké Británie v Evropské unii voliči poměrně jednoznačně vyjádřili svůj nesouhlas se setrváním své země v tomto slepenci. Nepomohla ani mohutná propagandistická kampaň o hrůzách, jaké prý nastanou v případě odchodu Velké Británie z Evropské unie. Vymývání mozků před lidovým hlasováním bylo ovšem slabým odvarem ve srovnání s hysterickým běsněním proti britským voličům v „mainstreamových“ médiích po oznámení výsledku. Lidem, kteří hlasovali proti britskému členství v Evropské unii bylo spíláno do přihlouplých vesnických balíků (kteří nechtějí pochopit, že euroúředníci v Bruselu rozumí britským problémům lépe, než oni sami), do nenávistných xenofobů (kteří v islamizaci Evropy nevidí multikulturní obohacení) a do naivků (kteří naletěli škůdcům a kazisvětům ze Strany nezávislosti Spojeného království). Zároveň propaganda do nebe velebila demonstranty požadující vypsání nového lidového hlasování s takovými pravidly, aby prakticky nebylo možno dosáhnout výsledku, který by znamenal odchod Velké Británie z Evropské unie. Média zároveň předváděla lidi okázale litující, že v referendu proti britskému členství v Evropské unii hlasovali.

Co však bude případný odchod Velké Británie z Evropské unie znamenat v praxi? Velká Británie si uvolní ruce při řešení domácích i zahraničních problémů. Pro běžné občany ve Velké Británii a v Evropě se toho moc nezmění. Hospodářské vazby mezi evropskými zeměmi a Velkou Británií příliš narušeny nebudou. To si velké nadnárodní společnosti pohlídají. Co se týče volného pohybu osob, má Velká Británie řadu výjimek už od dřívějška. Zřejmě ale dojde k omezení přistěhovalectví z východní Evropy. A možnost odtržení Skotska od Velké Británie? Skotsko se časem osamostatní bez ohledu na to, jestli Velká Británie v Evropské unii bude či ne. Skotský problém s členstvím Velké Británie v Evropské unii ve skutečnosti nesouvisí.

Rozhodnutí britských občanů o odchodu z Evropské unie samozřejmě do nepříčetnosti rozzuřilo budovatele jednotného evropského státu, v němž by dosavadní evropské státy měly postavení pouhých správních jednotek. Britští voliči nyní před očima celého světa ukázali, že podobné snahy mají mezi lidmi v Evropě jen omezenou podporu. Britské hlasování zároveň významně přispělo k uvědomění si, do jakého marasmu se celý projekt Evropské unie postupně dostal. Evropská unie dnes slouží především jako nástroj podpory velmocenských ambicí Německa a Francie, jimž mají ostatní evropské státy dělat stafáž. Přitom Německo i Francie pro získání postavení světové velmoci už delší dobu postrádají předpoklady. A to i tehdy, když si prostřednictvím Evropské unie vynutí podporu ostatních evropských zemí. Dnes již evropské země nemají potřebnou technologickou převahu nad ostatním světem. Mnohé asijské země jsou dnes v mnoha oborech dále. Není divu. Evropské vysoké školy místo odborníků s technickým a přírodovědným vzděláním opouštějí absolventi všelijakých pochybných a zbytečných studijních oborů. Vysoké školy a výzkumné ústavy ztrácejí spousty času papírováním dle bruselských směrnic a vlastním výzkumem se zabývají jen tak mimochodem. Většinu technologií musí Evropa dovážet z USA. Jediné, co v současné Evropě zažívá nevídaný rozkvět, je byrokracie. Velmocenské ambice Německa a Francie spolu se samoúčelností bruselského byrokratického molochu neochotného rozumně řešit výzvy současného světa ukázaly, že myšlenka jednotného evropského státu je jen slepou uličkou.

Evropská spolupráce musí být postavena na jiných základech. Pokud má Evropská unie nějakým způsobem přežít, musí dojít k zásadním a z hlediska „elit“ bolestivým změnám. Všechny reformy musí být samozřejmě prováděny s přihlédnutím k dosavadnímu mnohasetletému vývoji evropských států. Rovněž musí být se vší rozhodností bráněny zásady, které v minulosti umožnily vzestup evropské civilizace. Nelze se stavět tolerantně k těm, co žádnou toleranci neuznávají. Není ani možné přistupovat s nemístnou velkorysostí k někomu, kdo se vehementně dožaduje evropských sociálních výhod a přitom pohrdá zákony evropských zemí a nehodlá je dodržovat.

Z reakce současných vedoucích představitelů Evropské unie na výsledky lidového hlasování ve Velké Británii však jednoznačně vyplývá, že žádné reformy se konat nebudou. Bruselští eurokraté opět budou okázale řešit pseudoproblémy, zatímco skutečné a závažné průšvihy nebude možno ani pravdivě pojmenovat. V Bruselu udělají vše pro to, aby se lidé v evropských zemích nemohli k evropským záležitostem vyjadřovat jinak, než nadáváním v hospodách nebo na internetových diskuzích.

Follow