Číslo 104



DRANG NACH OSTEN PO ČESKU …

Bohumila Jandourková, 8. dubna 2017

 

Etymologický vícesvazkový slovník ze 60. let minulého století, zachycující přirozený jazykový projev u nás ukázal, že jazyková hranice zcela kopíruje historickou hranici mezi Čechami a Moravou.

Ukázal tu historickou skutečnost, že na území dnešní České republiky, s výjimkou části našeho Slezska, se po staletí vyvíjela dvě samostatná zemská společenství a to český zemský národ a moravský zemský národ.

A dotvrzuje tak, že český národ na Moravě je umělým, nepřirozeným politickým konstruktem, který má počátek v dnes již zavržené nacionalistické doktríně 19. století, že co jazyk, to národ.

Jazykově si sice jako slovanské jazyky byly čeština a moravština blízké, ale nikoli stejné. Společný slovanský spisovný jazyk byl vytvořen především z vůle a potřeb tehdy se dobově prosazujících protestantských církví u nás.

Naše oficiální politika se snaží zakrývat tyto historické skutečnosti, s čímž oficiální politika státu začala už při vzniku Československa. Důvody byly a jsou i dnes jiné, než byly důvody pražských obrozenců v 19. století, kteří velmi silně usilovali o to, aby se Moravané přihlásili k českému národu. Tehdy se čeští-pražští obrozenci obávali poněmčení a zániku slovanského jazyka a snad i slovanské identity u nás.

Dnes jde především o udržení centralistické moci, tedy centralismu jako takového, který zavedli u nás komunisti v době jejich diktatury. Centralismus jako nedemokratický a cizorodý prvek v naší společnosti měl být, a bylo to také demokratickými silami po Listopadu slíbeno, zrušen. Další mocichtivé skupiny, které se u nás následně prodraly k moci, obnovení tradičního demokratického zemského zřízení u nás začaly zdržovat a propagandisticky diskreditovat.

V tomto směru – poté už oficiální a de facto protimoravská politika České republiky mazaně využila proti oprávněným moravským emancipačním snahám odchod Slovenska ze společného státu a začala o moravských patriotech šířit lež, že chtějí odtrhnout Moravu od Čech a Moravu osamostatnit. Tato propaganda velmi poškodila oprávněné snahy obyvatel Moravy, ale i našeho Slezska o obnovu zemského (spolkového) zřízení u nás.

Pravda je, že obyvatelé Moravy žádné dělení republiky na dva samostatné státy nechtěli a nechtějí. Vazby mezi Moravou a Čechami jsou velmi silné už z doby, kdy byly pouze sousedními zeměmi ve společném soustátí zemí Koruny české, později Rakouska-Uherska a ještě posílily od doby, kdy obě země byly od roku 1918 součástí společného československého státu.

Mezi řadovými občany těchto dvou území naší republiky žádná animozita není. A pokud se přece objeví, je to jen důsledek právě k Moravě mocensky nespravedlivé politiky státu.

Mnozí lidé na Moravě sledují s obavami ničení samotné moravské identity ve prospěch té české. Nejmarkantněji se to projevilo uzákoněním krajského zřízení podle vzoru komunistické diktatury, kdy ale ještě větší kusy moravské země byly vytrženy z moravských krajů a připojeny k těm českým. Na tradičně rozdělené vysočině, dříve nazývané Moravské, nyní již dlouhou dobu Českomoravské, byl dokonce vytvořen jakýsi obojetný novotvar – kraj Vysočina. Ničení moravské identity se projevuje ale i jinak a v mnoha směrech. Nebylo by to možné, kdyby to nebyla oficiální politikou státu, i když někdy jen jakoby trpěná s tichým souhlasem či zadostiučiněním nejvyšších míst.  Není se potom co divit ani reakci některých jednotlivců, kteří otevřeně říkají, že by bylo samostatné svobodné Moravě lépe …

Ale skutečně se jedná jen o jednotlivce a nic nenasvědčuje tomu, že by to mělo být v budoucnu jinak.

 



KOMU VADÍ USKUPENÍ V4 ?

Petr Michek, 4. dubna 2017

 

Maďarský Visegrád, kde roku 1335 jednali o uspořádání střední Evropy králové Čech, Polska a Uherska, se symbolicky stal místem vzniku tzv. Visegrádské trojky (tvořené Československem, Maďarskem a Polskem), která vznikla podepsáním dohody o spolupráci na společné cestě k evropské integraci dne 15. února 1991 v památném Visegrádu. Za tehdejší Československo deklaraci podepsali prezident Václav Havel a premiér Marián Čalfa, za Polsko prezident Lech Walesa a premiér Jan Krzysztof Bielecki a za hostitelské Maďarsko prezident Árpád Göncz a předseda vlády József Antall.

Po rozdělení Československa přistoupením Slovenské republiky vznikla Visegrádska 4 (V4). Země V4 začaly své zahraničně politické kroky intezivněji ladit až v roce 1998, kdy si uvědomily, že názory malých středoevropských států nejsou Evropskou unií vždy brány v potaz. Po vstupu zemí V4 do Evropské unie v roce 2004 se jejich spolupráce ještě zintenzivnila, neboť společná stanoviska a názory zemí V4 nešlo již v Bruselu či Berlíně přehlížet či bagatelizovat.

V roce 2000 země V4 založily Visegrádský fond se sídlem v Bratislavě, který podporuje projekty v kultuře, vědě, výzkumu, vzdělávání i turistice. Země sdružené ve V4 věnují velkou pozornost posilování energetické bezpečnosti Evropské unie, účinné klimatické politice, konkurenceschopnosti evropského průmyslu, problematice čerpání evropských fondů, a také věnují pozornost oblasti obrany a bezpečnosti svých zemí, koordinují svoje postoje při řešení živelné migrace a spolupracují a pomáhají balkánským zemím (Bulharsku a Makedonii) při zajištění bezpečnosti vnější hranice EU a zachování funkčnosti schengenského prostoru.

V poslední době na sebe země sdružené ve V4 upozornily společným stanoviskem, ve kterém kritizovaly dvojí standard (kvalitu) potravin, které jsou do jejich zemí dováženy ze západní části EU, kde požadovaly nápravu a urychlenou evropskou regulaci.

Po negativních zkušenostech s živelnou imigrační vlnou v letech 2015/2016 země sdružené ve V4 společně odmítají nést důsledky za špatnou politickou prozřetelnost zejména Německa a Francie a odmítají na svá území přijmout vnucované kvóty muslimských ekonomických imigrantů. Odmítají tak pokusy bruselských politiků o islamizaci střední Evropy.

V České republice doporučuje výstup ČR z V4 politický analytik Jiří Pehe, který převážně píše pro americké, české i německé noviny, který sám v roce 1981 emigroval z Československa a který obranu národních zájmů nazývá nacionalismem. Rovněž straší skutečností, že když se nepřizpůsobíme požadavkům západních politiků, staneme se zemí druhé kategorie!?! Pokud srovnáme výši platů za stejnou práci v Německu a u nás, tak zemí druhé kategorie jsme od samého počátku našeho vstupu do EU!!!

Země V4 rád kritizoval bývalý předseda Evropského parlamentu a nyní předseda německé sociální demokracie Martin Schulz, který prohlásil, že „migranti jsou pro nás cenní v tom, že přinášejí to, co Evropané ztratili: Víru v Evropu!“ K tomu dodejme, že migrační vlnu pohání i sliby řady „neziskových organizací“, nabízejících tučné sociální dávky pro imigranty, o jejichž výši se mnoha řadovým důchodcům ani nezdá.

Země V4 kritizovali v minulosti rakouští politici (Ch. Kern, H. P. Doskozil), ale po negativních zkušenostech s imigranty dnes Rakousko žádá o vyjmutí ze systému přerozdělování uprchlíků.

Evropský komisař pro vnitro a migraci Dimitris Avramopulos prohlásil, že EU má prostředky jak přimět členské státy k přerozdělení 160 tisíc migrantů. Jeho prohlášení v mnohém připomíná diktáty, jaké jsme v minulosti zažili v rámci RVHP či Varšavské smlouvy!!!

Z průzkumu britského Royal Institute of International Affairs (RIIA) vyplynulo, že v deseti unijních zemích (EU) občané požadují zákaz muslimského přistěhovalectví. V Polsku to požaduje 71 % dotázaných respondentů, v Rakousku 65 %, v Maďarsku a v Belgii 64 %, ve Francii 61 %, v Řecku 57 %, v Německu 53 % a v Itálii 51 %. V Británii tento požadavek vzneslo pouze 47 % respondentů a ve Španělsku to bylo 41 %.

Z výše uvedeného vyplývá, že unijní politici jsou s prosazováním povinných kvót imigrantů pro jednotlivé země „úplně mimo realitu“. Stále jim nedochází, že projekt multikulturalismu selhal a jediným jeho výsledkem (vysoce negativním) je vznik arabských a muslimských čtvrtí v západoevropských městech, které jsou převážně neřešitelným bezpečnostním i politickým problémem, neboť z těchto čtvrtí se rekrutují islámští radikálové a džihádisté (např. bruselská čtvrt Molenbeek).

Velká Británie prostřednictvím referenda jako obranu proti živelné migraci zvolila výstup z EU – brexit a hodlá tím dosáhnout absolutní kontroly svých hranic a své migrační politiky. Někteří unijní politici, jako reakci na brexit, ve své naivitě navrhují větší integraci EU, která by zahrnovala i společnou azylovou politiku, tedy (znovu prosazované a přitom odmítané) přerozdělování migrantů!?! Stále stejná písnička.

Ale aby se vedení EU konečně dohodlo na skutečné ochraně a obraně schengenských hranic, na okamžitém vracení uprchlíků do jejich výchozích zemí, tak o tom se mlčí!!! O zločinech, které páchají imigranti v jednotlivých zemích se v rámci „politické korektnosti“ rovněž mlčí.

Představitelé zakládajících zemí EU se chovají vůči bezpečnosti vlastních občanů jako kolaboranti s nepřítelem, aniž by si byli vědomi důsledků své politiky. Přitom mnozí vojenští analytici i představitelé rozvědek již delší dobu upozorňují na skutečnost, že Evropa čelí invazi statisíců mladých muslimů, kteří pokud již nejsou, tak mohou být zradikalizováni a na povel začnou vytvářet „Evropský kalifát“. Když na tuto hrozbu někdo upozorní, tak je označován za nacionalistu, rasistu, fašistu, atd.

Přitom z řady novinových zpráv a z hlášení výzvědných služeb se můžeme dovědět, že Evropě hrozí migrační vlna v síle několika milionů imigrantů!!! A vedení EU dělá, že se nic neděje!?! A v rámci vynucované solidarity požaduje vyvážení svých bezpečnostních problémů a rizik do zemí V4. A německá kancléřka A. Merkelová k tomu pouze dodá: „Zvládneme to!“

Aby to „zvládla“, tak daruje Turecku miliardy eur na zmírnění uprchlické krize, místo aby je dala Řecku a Itálii na ochranu schengenských hranic a provoz záchytných uprchlických táborů, umístěných ideálně na některých ostrovech, aby se tisíce ilegálních imigrantů netoulali po území států EU a nepáchali trestnou činnost.

Můžeme konstatovat, že země V4 vadí zejména těm politikům, kteří nám pod rouškou solidárnosti s uprchlíky vnucují své „zvrácené vize “ o budoucnosti Evropy, coby islámského kalifátu. Pokud si důsledky svého počínání neuvědomují, tak „Bůh ochraňuj Evropu!“

Nelze se potom divit, že země V4 nehodlají pasivně čekat, až jejich hranice „de facto“ napadnout tisíce běženců. Maďaři postavili na svých hranicích plot, který dnes zdvojují. A dobře udělali. Rakušané po špatných zkušenostech s islamisty zakazují nošení burek a nikábů na veřejnosti. Řekněme si, že konečně dostali rozum, a že pud sebezáchovy u nich ještě nezanikl.

Politici EU by se v rámci ochrany unijních záájmů měli důrazně zeptat bohatých arabských zemí (Kuvajtu, Dubaje, Bahrainu, Bruneje, Saudské Arábie, Kataru, Spojených emirátů, Iránu, atd.) proč doposud nepřijaly žádné muslimské uprchlíky a místo toho nabízejí výstavbu stovek mešit v Evropě, o nichž je známo, že jsou ve své většině logistickými centry džihádistů a radikálních muslimů.

Chce-li Evropa zůstat Evropou křesťanskou, tak je nutné prohlásit, že další imigranty již nepřijímá a příchozí důsledně vracet do míst jejich nalodění. Sociální dávky imigrantům a podporu stávajícím muslimským náboženským obcím (zejména v Německu), zredukovat na minimum. Rovněž je nutné dát na vědomí, že automatický nárok na azyl neexistuje. Každá země má právo rozhodnout o tom, koho přijme na své území a koho ne!!! V rámci omezení postupu islamizace v Evropě je nutné zakázat další výstavbu mešit a islámských center. Stejnou praxi proti šíření křesťanství již staletí prosazuje většina islámských zemí.

Jestliže se Evropané (Evropanky) musejí v arabských zemích podřizovat místním zvykům a zákonům, tak stejně tak by se měli podřídit místním zvykům a zákonům v Evropě usedlí i přicházející muslimové.

Je na čase zakázat (rozehnat) demonstrativní modlení muslimů na frekventovaných ulicích západoevropských měst. Kdyby tak jednali křesťané v muslimských zemích, skončili by ihned ve vězení.

Jednou z priorit středoevropských zemí musí být navýšení státních rozpočtů na posílení bezpečnosti jednotlivých zemí V4, navýšení stavů všech bezpečnostních i armádních složek, včetně záložních sborů!!!

Měli bychom aktivně usilovat o rozšíření sdružení zemí V4 o další země střední a jihovýchodní Evropy, pokud budou mít zájem o spolupráci. Jednalo by se zejména o Chorvatsko, Slovinsko, Bulharsko, Rumunsko, Srbsko, Černou Hora a Makedonii a společně tak čelit pokusům o islamizaci Evropy. Potom snad aspoň střední a jihovýchodní Evropa zůstane Evropou, jakou ji známe.



PREZIDENT V OLOMOUCI ZTRATIL BOTU

 

Při poslední návštěvě Severomoravského kraje se stal onen zvláštní incident, který okamžitě vzbudil pozornost na sociálních sítích, ale také u novinářů všech médií. Při zdolávání schodiště ke vstupu do hejtmanství se na jeho posledním stupni prezidentovi uvolnila bota a někam se zakutálela… Několik zbývajících kroků ke vchodu do úřadu tak absolvoval v ponožce, než mu manželka a příslušníci ochranky botu opět nazuli a patřičně utáhli, jak se sám pohotově vyjádřil.

Vzpomněl si i na svou někdejší odbornost prognostika a bystře vše první okomentoval. Podotkl, že jeho ztracená bota zřejmě vyplní u novinářů veškerou plochu a na důležitá témata už nezbude prostor. A nemýlil se, zastánci prezidenta celou lapálii ze všech sil bagatelizovali, zatímco jeho političtí odpůrci z ní vyvozovali katastrofy až kosmických rozměrů. Tou nejmenší bylo vzdání se úřadu pro nemožnost jej vykonávat…

Úředníky kraje ovšem vzedmutá hladina názorů nemohla vykolejit z jejich loajálních rolí, jsou jen úředníky, žádného politika – ovšem s funkcí, úřadem – v Olomouci ani na celé Moravě a ve Slezsku nenajdeme. Ostatně, už při předcházející návštěvě kraje prezident Moravanům i Slezanům dostatečně vysvětlil, že potřebný tunel pod červenohorským sedlem je nepotřebný, dálniční spoj hlavních měst Moravy a Slezska bude dokončen každým desítiletím a nějaký přírodou předurčený dálniční spoj milionové polské Vratislavi s milionovou rakouskou Vídní, přes Kladsko a Moravské území, evropského významu není ani na stole a zřejmě se čeká, že jednou jej klopotně dokončí přes kotáry východočeši, nebo až Slováci. Inu, zájmy Moravy nikdo ani neformuluje, proč by je tedy mělo ústředí respektovat a dokonce plnit? Nakonec, centrum nestačí ani vytyčit zájmy ČR, tak ať se Morava zase laskavě zařadí do fronty za Chodsko, šťáhlavsko a problém neplatičů alimentů jako doposud.

Jestliže už byla událost probrána z hledisek prognostiky i politické angažovanosti obyvatel, existuje ještě jedno odborné hledisko, byť, pravda, příliš nevyhledávané a opomíjené. Je to hledisko náboženské a třeba nezaškodí trochu je uspokojené a plošné ateistické společnosti připomenout. Kdysi bývala věnována zvláštní pozornost částem lidského těla i věcem, jimiž je člověk dennodenně obklopen. Jednou z nich je i obuv a nese opravdu celý přehršel významů, známý dnes spíše na Blízkém východě, než v Evropě. Proto některým gestům, s nimiž se tu a tam setkáváme nedostatečně rozumíme. Když císař Constantius v Potisí porazil a „zcela vyhladil“ Sarmaty, přece jen poražené shromáždil, aby k nim z připravené tribuny laskavě promluvil. Vzniklo však mezi nimi jisté vření a za „pokřiku Marhá, Marhá, což je u nich znamení k boji“ jeden z nich proti němu hodil botu a vzali slavnostní tribunu útokem. Císaře z vřavy včas odvedla tělesná stráž… (Pokřik dnes můžeme nejčastěji slyšet ve formě Marg bar Ámrika nebo Israel a znamená jednoduše Smrt, Mor ho, Mar ho, jméno aktualního nepřítele se libovolně v kterémkoliv staletí, či desítiletí dosadí…)

Relativně nedávno jakýsi novinář hodil botu po presidentu Bushovi. Co tím oba časovětak navzájem vzdálení aktéři chtěli říci? Hození obuvi na lidi, či věci mohlo znamenat vzetí do otroctví, do vlastnictví. Ve Svaté zemi bylo možno se bez obuvi většinu roku obejít, ale někde byla rovnou zakázána. Do jeruzalémského chrámu se nesmělo vstupovat v obuvi a s holí.

Židovský velekněz měl předepsáno drahocenné obřadní roucho se 14 drahokamy, krumpované (vyšívané) hedvábím, kmentem i zlatem. Nenosil však žádné boty, sloužil ve Svatostánku bos. Dnes se stále Arabové na modlitebních koberečcích 5x denně modlí bosky, jak kdysi odkoukali od Židů. Obuv se sundávala i při vstupu do domu – takže naše papučová přezouvací kultura je poněkud jemnějšího ranku, než ležení v posteli v botách, jaké známe z amerických filmů. Těch významů a zvyklostí kolem obuvi je ještě mnohem více, bývali služebníci určení k nošení i poponášení obuvi svých pánů, k zavázání řemínků obuvi atd.

Jak ve světle těchto tradic vidět drobný malér v Olomouci? Inu, za lepších časů by prezident přicházel do Moravského sněmu, ne do nějakého krajského úřadu, lepšího okresu. Sotva lze také od představitele unitárního státu předpokládat, že přinášel nějakou iniciativu k opětnému ustavení původního statusu Moravy daného 1000 lety historie. Takže snad jsme viděli jemné upozornění Prozřetelnosti na nedostatečný poměr v přístupech republikánského ústředí k Moravě a Slezsku a bohužel, zůstane nerozeznáno i nepovšimnuto… Jsou pořád lidé, kteří, jak říká Písmo …mají oči a nevidí, mají uši a neslyší …

 

 

 



MYSLÍ TO FRANCOUZI VÁŽNĚ ?

Petr Michek, 15. března 2017

 

Ve Francii to začíná vřít. Probíhají primárky jak levicových, tak i pravicových kandidátů na prezidenta Francouzské republiky. Současný prezident Francois Hollande oznámil, že se již nebude podruhé ucházet o zvolení prezidentem. Má velmi nízké voličské preference, takže naznal, že nemá naději na zvolení. Bývalý pravicový prezident Nicolas Sarkozy, neprošel pravicovými primárkami.

Současný průzkum agentury Opinionway mezitím potvrdil rostoucí vyhlídky levicového liberála Emmanuela Macrona. V prvním kole by nyní pro něj hlasovalo 25 % voličů. Dotáhl by se tak na rozdíl jediného procenta na M. Le Penovou, zatímco dříve faforizovaný konzervativní expremiér Fillon, který musí vysvětlovat původ příjmů své rodiny, by skončil s 20 % na nepostupovém třetím místě. Volební experti odhadují, že ve finále by Macron zvítězil na M. Le Penovou v poměru 62 ku 38 procentům.

Mezi tím se ve Francii objevila petiční podpisová akce (zjevně recesistická), která požaduje, aby se příštím francouzským prezidentem stal Barack Hussein Obama, bývalý prezident USA. Do poloviny března t.r. chtějí organizátoři petiční akce získat milión podpisů, které by Obamu měly přimět aby kandidaturu přijal!?!

Jeho příznivci argumentují, že Obama má pro funkci francouzského prezidenta „nejlepší životopis na světě“. A vzhledem k očekávané masivní podpoře šéfky pravicové Národní fronty Marine Le Penové dodávají, že by zvolení cizince do čela státu bylo „lekcí demokracie pro celou planetu“!?!

Recesisté zřejmě nevědí, kdo je to Barack Hussein Obama. Nuže podívejme se na jeho životopis a  osmileté vládnutí v USA.

Barack H. Obama se narodil 4. srpna 1961 na Havaji v Honolulu americké bělošce Stanley Ann Dunhamové. Jeho otcem byl Barack Hussein Obama, který pocházel z Keni. Místo jeho narození bylo častokrát zpochybňováno, neboť člověk, který se nenarodil na území USA, nemůže kandidovat na funkci prezidenta USA. Zejména byla zpochybňována pravost jeho rodného listu a u části americké veřejnosti, zejména u republikánů panoval názor, že se Obama narodil v Keni. Obama rovněž tvrdil, že je křesťanem a bývalým členem Sjednocené církve Kristovy (po matce), ale určitými kruhy byl označován za skrytého muslima (po otci).

V letech 1981 – 1983 studoval politologii se zaměřením na mezinárodní vztahy v New Yorku na soukromé Columbia College of Columbia University a po studiích zde zůstal působit jako komunitní pracovník. V roce 1985 odešel pracovat do Chicaga, kde přijal nabídku práce jako terénní pracovník. V letech 1988 – 1991 studoval práva v Cambridge ve státě Massachusetts na Harvardově univerzitě.

V roce 1992 se oženil s afroamerickou právničkou Michelle Robinsonovou, se kterou má dvě dcery. Ve stejném roce vstoupil do Demokratické strany, za kterou od roku 1997 zasedal v Senátu státu Illinois a později v roce 2004 byl zvolen do Senátu Spojených států. V letech 1993 – 2004 přednášel ústavní právo na Chicagské univerzitě.

Dne 4. listopadu 2008 zvítězil Barack Obama v prezidentských volbách, když porazil republikánského kandidáta Johna McCaina. Stal se tak historicky prvním afroamerickým prezidentem Spojených států amerických a dne 20. ledna 2009 složil za přítomnosti téměř dvou milionů lidí ve Washingtonu, D.C. slavnostní přísahu a ujal se funkce jako 44. prezident USA.

V roce 2009 se stal nositelem Nobelovy ceny míru a časopis Time jej v letech 2008 a 2012 vyhlásil

osobností roku. Se souhlasem, ale i s kritikou se setkala jeho zdravotní reforma, nazývaná též Obamacare, která narazila na odpor republikánů i určité části demokratů a její zavedení se podařilo schválit ve Sněmovně reprezentantů až v roce 2010, především za cenu ústupků a kompromisů oproti původní verzi. Během jeho prvního volebního období se zvýšilo zadlužení USA o 20 % HDP.

Dne 6. listopadu 2012 se v USA konaly prezidentské volby, ve kterých Obama porazil svého konkurenta, republikánského kandidáta Mitta Romneyo a obhájil svůj úřad na další čtyři roky. Ve funkci prezidenta USA byl od 20. ledna 2009 – 20. ledna 2017.

Za celou dobu, po kterou byl Barack Obama prezidentem USA, se americký státní dluh zdvojnásobil na téměř 20 biliónů US dolarů a Obama byl kritizován za nadměrné utrácení. Za jeho éry bylo zavedeno masivní celosvětové sledování telefonů a elektronické komunikace amerických občanů, cizinců i světových politiků, včetně německé kancléřky Angely Merkelové. V listopadu 2014 vydal Obama exekutivní nařízení – prezidentský dekret, kterým legalizoval pobyt téměř 5 milionů ilegálních přistěhovalců v USA. Obešel tak Kongres, který ovládali republikáni a podle kritiků překročil své ústavní pravomoci a porušil americkou Ústavu. V roce 2016 Obamovo nařízení zablokoval Nejvyšší soud. Vše co prozatím zde bylo uvedeno je známo. Ale co známo není? O tom nás ve své další knize Poslední naděje civilizace informuje Benjamin Kuras.

Třetina Američanů a velká většina amerických muslimů se domnívá, že prezident Obama je muslim.

V září 2013 egyptský list Al-Wafd na první straně uveřejnil článek o tom, že Obama je členem Muslimského bratrstva a že Egypt má o tom důkazy (ty však uveřejněny nebyly). Hesly Muslimského bratrstva jsou: „Alláh je náš úkol. Prorok je náš vůdce. Korán je náš zákon. Džihád je naše cesta. Umírat ve věci Alláhově je naše nejvyšší naděje.“

Pro USA si Muslimské bratrstvo stanovilo zvláštní strategii: 1. Zakládání nenápadných, ale aktivních organizací „amerického islámu“. 2. Infiltrace politických institucí (např. demokratické strany). 3. Konfrontace a konflikt s vládnoucími elitami. 4. Přípravy na ozbrojený konflikt. 5. Uchopení moci a nastolení islámské vlády sjednocením všech islámských skupin. Jejich taktikou je tzv. kradmý – plíživý džihád, kdy požadují zákaz rouhání a urážek islámu, trestání karikaturistů, vymáhání ústupků a privilegií v práci (např. přestávek na modlitby), rozvracení náboženských institucí „mezináboženským dialogem“ zaměřeným na konverzi jinověrců k islámu, pronikání do vlivných pozic, atd.

V únoru 2015 oznámil admirál James Lyons, že za Obamova prezidentství Muslimské bratrstvo infiltrovalo všechny americké bezpečnostní agentury a že ředitel CIA John Brennan konvertoval k islámu. V minulosti se admirál Lyons proslavil konstatováním, že „islám je politická ideologie maskovaná náboženstvím“.

Egypt Obamovi vyčítá jeho zahraniční politiku, např., že nechal svrhnout prezidenta Mubaraka a umožnil tak propuštění vězněných členů Muslimského bratrstva, kteří následně vyhráli volby a zavedli v zemi islamistickou diktaturu, kterou po lidových protestech svrhla armáda. Dnes vedení Muslimského bratrstva našlo azyl u tureckého prezidenta Erdogana!!!

Barack Hussein Obama se narodil muslimskému otci a je tedy podle islámského práva muslim.

Už v prezidentské kampani nastínil Barack Obama svou politiku vůči islámskému extremismu takto: 1) Odstranit jeho ekonomické a sociální příčiny. 2) Přestat pomlouvat a obviňovat islám. 3) Mírnit povýšenost vůči islámu.

Obamův poloviční bratr George Hussein Onyango Obama sdělil svému okolí, že „i když se navenek musí chovat jinak vzhledem ke své pozici, Barack Obama je muslim!!!

V dubnu 2009 Obama řekl v tureckém parlamentu: “Spojené státy nejsou a nikdy nebudou ve válce s islámem.“ Už tehdy se skamarádil s Erdoganem, jehož později označil za svého nejlepšího přítele mezi světovými státníky, který proslul výroky: „…není žádný umírněný a radikální islám, je jen islám“, „integrace muslimů do západní společnosti je zločin proti lidství“.

V Iráku nechal Obama propustit z vězení teroristu Ibrahima Awwada al-Badrího, který se rok nato stal velitelem vznikajícího Islámského státu a v roce 2014 jeho chalífem pod jménem Abú Bakr al-Bagdádí. V roce 2015 Abú Bakr al Bagdádí prohlásil:“ Islám nebyl nikdy náboženstvím míru, islám je náboženstvím boje!!!“

Za Obamy muslimští pracovníci amerických institucí dostali bezpečnostní prověrky a přístup k tajným protiteroristickým programům. Vládní úřady dostaly zákaz negativních komunikací směrem k islámu.!?!

John Brennan, hlavní Obamův poradce na kontraterorismus a pozdější šéf CIA, který konvertoval k islámu, na jednom brífinku označil džihád za „jeden z legitimních principů islámu!?!

Výsledkem zahraniční politiky Obamova prezidentství je Střední východ v plamenech, masakry místních křesťanů, statisíce vyhnaných občanů ze svých zemí, počátek řízené imigrace do Evropy, nárůst mešit v USA na 3200, z nichž 80 % financuje Saúdská Arábie. Během posledních pěti let vydaly Spojené státy zelené karty k trvalému pobytu 680 000 muslimům a připravují se uvítat statisíce Syřanů a dalších muslimských imigrantů z Afriky.

Islamizace USA za prezidentování Baracka Husseina Obamy dostala „zelenou“!!!

Takového muslimského prezidenta bych Francouzům nepřál!



MORAVSKÉ OTAZNÍKY

Bohumila Jandourková, 15. března 2017

 

JE MORAVA JEŠTĚ KŘESŤANSKÁ ?

Ano. A to bez ohledu na to, že dnes má procentuálně velké procento ateistů. Je křesťanská už jenom s ohledem na desatero, které se stalo součástí námi obecně vnímané morálky, ať už si tuto souvislost uvědomujeme, nebo ne.

Osobně jsem si vážila té obyčejné lidové zbožnosti, která u nás byla ještě donedávna obvyklá. U nás nebyla rozšířena přehnané falešná zbožnost. S církevními restitucemi, které jsou stále kontroverzním bodem ve společnosti, a právem, to nesouvisí. Tato obyčejná lidová zbožnost byla ku prospěchu i ve výchově dětí.

Ve školách by se měli děti seznámit s tím, co to je a bylo křesťanství. A teprve poté, v mnohem menší míře i s tím, jaká jsou jiná hlavní náboženství ve světě. A to nejen účelově pozitivně, ale včetně kriticky oprávněného pohledu na důsledky jejich působení ve světě v minulosti i dnes.

Je důležité upozornit i na rozpor islámu a křesťanství, který je patrný i z desatera. Například z přikázání – nezabiješ !

 

JAK SE DOSTALA MORAVA DO BEZPRÁVNÉHO POSTAVENÍ ?

Příčin, tedy souvisejících historických událostí a silných ideových trendů s tím souvisejících bylo v minulosti víc. V neposlední řadě sehrála nedobrou roli I. světová válka a vývoj po ní …

Už vícekrát jsem se zamýšlela nad tím, zda po sarajevském atentátu musela přijít I. světová válka. Historik Jiří Kacetl v jednom komentáři, který jsem si dovolila převzít soudí, že nikoli:

Rakousko-Uhersko rozhodně nebylo tím, které rozpoutalo SVĚTOVÝ konflikt. Pokud si dobře pročtete analýzu všech diplomatických jednání mezi atentátem v Sarajevu a rozpoutáním světové války v prvních srpnových dnech pak zjistíte, že vinu na rozšíření konfliktu měly zejména Rusko, Německo a pak také Francie.

První světová válka je matkou všech katastrof 20. století. Zpackaný Versailleský mír je pak příčinou, proč to ve střední Evropě nefunguje dodnes.

Podle mého názoru Československo nemělo nikdy vzniknout. Místo toho měl Masaryk nadiktovat císaři Karlovi svoji vizi podunajské říše, federalizované a demokratičtější. Jenže to jsou ta historická kdyby…

Kniha July 1914: Countdown to War, autor Sean McMeekin, může prozradit víc.

/potud převzatý text Jiřího Kacetla/



21. SNĚM MORAVSKÉHO KULATÉHO STOLU

Milan Trnka, 5. března 2017

V sobotu 4. března 2017 se v Brně – Řečkovicích uskutečnilo zasedání zástupců organizací – členů Moravského Kulatého Stolu. Hlavním bodem programu byla rozprava nad návrhy k úpravám textu Organizačního řádu MKS, podanými některými členy v poslední vlně připomínkování tohoto dokumentu. Rozprava vyústila po zapracování přijatých úprav ke schválení všech ustanovení Základní listiny, Jednacího řádu a Důvodové zprávy k Základní listině a k Jednacímu řádu. Organizační řád MKS začne platit po podpisu statutárními zástupci členů Moravského Kulatého Stolu.

Na 21. Sněmu byl dále přítomnými členy přijatý návrh podpory úsilí poslance JUDr. Pavla Blažka (místopředsedy Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky) dosáhnout interpelací na ministra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu JUDr. Jana Chvojky zdůvodnění tvrzení pana ministra, že v České republice nelze uznávat moravskou národnost.

Účastníci Sněmu se rovněž usnesli podpořit znění dopisu, formulovaného mluvčím Moravské národní iniciativy JUDr. Zdeňkem Koudelkou. Dopis bude po připomínkování odeslán generálnímu tajemníkovi Rady Evropy. Týká se tvrzení vlády České republiky generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, že na Moravany nelze vztahovat zákon o právech národnostních menšin.

V rozpravě na různá témata byly oznámeny záměry vytváření dvoustranných nebo třístranných dohod mezi některými členy Moravského Kulatého Stolu o spolupráci v oblastech, které jsou dohodovým členům shodné nebo blízké a také několik podnětů k další práci celého MKS.

V pořadí 22. Sněm Moravského Kulatého Stolu se bude konat 29. dubna 2017. Součástí navrhovaného programu jsou, mimo jiné, volby vedení Sněmu a volby do Rady Sněmu MKS.



KDO CHCE ZNIČIT EVROPSKOU CIVILIZACI ?

Petr Michek, 22. února 2017

 

Nedávno se mi do rukou dostala kniha Benjamina Kurase – Jak zabít civilizaci. Říkáte, že nevíte kdo je Benjamin Kuras? Tak čtěte dále.

Benjamin Kuras se narodil v moravském Zlíně v roce 1944 a vyrůstal a studoval v Olomouci. Chvíli působil v Praze jako anglický rozhlasový redaktor a po okupaci Československa vojsky varšavské smlouvy v roce 1968 emigroval do Velké Británie, kde pracoval jako český redaktor BBC. V roce 1975 zde získal britské občanství.

Od roku 1990 přispívá do řady periodik v České republice a věnuje se psaní knih a divadelních her.

V jedné ze svých posledních knih, která nese název – Jak zabít civilizaci upozorňuje na skutečnost, že od roku 2010 se zrychluje islamizace Evropy se všemi negativními dopady na evropskou civilizaci. S obavami upozorňuje, že se v Evropě schyluje k politické, kulturní, duchovní a fyzické katastrofě kataklyzmatických rozměrů, srovnatelné jen s pádem západní Římské říše a o tisíc let později východní Byzantské říše, které ve svých miléniích tvořily vrcholy civilizačních snah lidstva.

Autor uvádí, že islámský terorismus, který vyhlásil Západu válku, je pouze vějičkou odvádějící pozornost od procesu, který probíhá klidněji, ale zato mohutněji, prostřednictvím nekontrolované imigrace, zejména do velkých západních měst, kde probíhá islamizace společenského života, kultury, školství i politiky.

Britové, Francouzi, Holanďané, Dánové, Němci, Norové i Švédové jen bezmocně přihlížejí, jak se jim celé čtvrti měst před očima proměňují v Karáčí, Marrákeš, Teherán a Mekku, do nichž mohou vstoupit jen na vlastní nebezpečí a v nichž neplatí jejich zákony, zvyky a kultura a kde se nedomluví svým jazykem. Fakta dokazují, že islámská imigrace v Evropě (slovy amerického novináře Christophera Caldwella) se mění v kolonizaci Evropy!!!

A tzv. „politická korektnost“ vůdců Evropské unie tomu jen nahrává.

Například o Vánocích roku 2010 Evropská komise (EK) rozesílala pohlednice, v nichž bylo slovo „Vánoce“ poprvé nahrazeno neutrálním „sezonním pozdravem“, anglicky „Season´s Greetings“!!!!

Na rok 2011 vydala EK v několika stech tisících výtisků kalendář, v němž byl 25. prosinec všedním dnem. V kalendáři uvedla všechny svátky islámské, indické, čínské a opatrně, aby nebyla náhodou nařčena z antisemitismu, i židovské, ale ani jeden křesťanský!!! Vánoce přestaly pro EK jako specifický evropský svátek existovat.

Dali tím představitelé Evropské unie (EU) oficiálně najevo, že území, které mají pod svojí správou přestali pokládat za součást západní civilizace, v níž Vánoce jsou stěžejním svátkem nejen věřících křesťanů, ale i těch nejzavilejších ateistů?

Islámští fundamentalisté ve jménu svého boha Alláha spáchali od roku 2001 – 2015 po celém světě 25 600 smrtelných teroristických útoků a Brusel i nadále prosazuje multikulturní společnost a potlačuje jakýkoliv odpor proti tomu.

Například od začátku 90. let evropská levice, už pohodlně zabydlená ve vládnoucích strukturách EU i v jednotlivých členských státech, otevřeně hlásá přeměnu evropské společnosti pomocí imigrace a multikulturalismu. Teprve v roce 2010 vyšel najevo dokument z roku 2000, v němž Blairova labouristická vláda, bez konzultace s londýnským parlamentem a v utajení před médii, zavedla program s úkolem několikanásobně zvýšit imigraci z neevropských zemí, s výslovným záměrem změnit obyvatelstvo tak, aby Británie už nikdy nemohla prosazovat konzervativní ideály, na kterých vznikla a stala se Velkou.

Slyšeli jste něco o projektu Eurábie? Ten začal ve Francii za de Gaulla koncem 60. let a naplno v západní Evropě po ropné krizi v roce 1973. Podrobně se o něm rozepsala britská historička egyptského původu Bat Ye´or. V projektu jde o postupnou islamizaci Evropy výměnou za slib nepřerušených dodávek ropy. Je řízen a financován vládnoucími elitami EU, při informačním embargu na informace o něm a to vše za zády evropských obyvatel. Jeho součástí je obrovská a stále se zrychlující imigrace muslimů, jejichž počet se v EU dnes odhaduje již na cca 50 milionů osob.

V roce 2010 projekt vyvrcholil zahájením postupné imigrace předpovídaných 56 milionů severoafrických muslimů, kteří budou potřební pro vyrovnání demografického úbytku v celé Evropě mezi roky 2010 – 2050. Údajně, aby bylo z čeho živit rostoucí počty evropských důchodců!?! Ovšem tento údaj vychází z předpokladu, že všichni imigranti budou pracovat a platit daně, což je dnes již utopií, neboť současní muslimští imigranti požadují neustále vyšší sociální dávky, na které prý mají právo. Ale učit se jazyk hostitelské země, pracovat a integrovat se do evropské společnosti se jim nechce!!!

Lisabonská smlouva mimo jiné, též hovoří o „společném řízení migračních toků“, které se uskutečňují v rámci projektu „Euro-Mediterranean Partnership“ (též „barcelonský proces“ nebo Euro-Med) a „Unie pro Středomoří“, která se potichu připravuje v byrokratických útrobách EU s vyloučením veřejnosti již od 70. let. Oficiální internetové dokumenty EU předkládají informace, že „Euro-Med“ připravuje vytvoření nové „velké Evropské unie“ v hranicích podobných Římskému impériu. Vedle 28 zemí dnešní EU by měla zahrnovat i 16 severoafrických a blízkovýchodních zemí, kde by fungoval volný pohyb zboží a osob. Jiné dokumenty „Euro-Medu“ počítali s uváděnými 56 miliony muslimů, jejichž prostřednictvím by byla provedena praktická islamizace Evropy demografickou transformací  Evropy na muslimskou většinu.

Při současných trendech imigrace a nízké porodnosti evropských žen hrozí, že se bílí Evropané do konce tohoto století stanou etnickou menšinou ve vlastních zemích. A jeden příklad za všechny. Před sto lety žilo v Holandsku padesát muslimů. Dnes je jich milion!!!

Jednou z nejaktivnějších institucí Euro-Medu je vzdělávací nadace Anna Lindh Foundation, kterou v roce 2005 společně založily Arabská liga, EU a UNESCO. Její kulturní politikou, jak ji vysvětlil tehdejší šéf Traugott Schoeffhalter, je „útočit na stereotypy, předsudky a ignoranci a měnit každodenní žurnalistiku“ tak, aby prosazovala „mezikulturní porozumění“, atd.

K tomuto účelu EU uzavřela smlouvu o spolupráci s islámskou vzdělávací, vědeckou a kulturní organizací ISESCO, jejímž vyhlášeným programem je šířit islámské myšlení a životní styl v celém světě. Bohužel reciproční propagace evropské kultury se v islámských zemích nekoná!!! V České republice se ISESCO pokouší o islamizaci školáků!!!

Dne 10. 6. 2009 Evropská komise v Evropském parlamentu sdělila, že byla dohodnuta společná agenda pro usnadnění integrace imigrantů do evropských společností, neboť v letech 2008 – 2060 z důvodu stárnutí evropské populace poklesne počet lidí pracovního věku o 50 milionů. A ty chce EU doplnit z islámských zemí!?!

Do Evropy dnes proudí z Afriky i z Asie tisíce a tisíce imigrantů. Zahraniční rozvědky všech evropských států varují, že mezi imigranty mohou být schováni bojovníci Islámského státu, kteří prošli válkou v Iráku i v Sýrii, a kteří mohou být vyškoleni jak radikalizovat islámskou mládež v evropských zemích. Rozvědky odhadují, že z dnešních cca 50 milionů muslimů v Evropě lze radikalizovat 10 – 20 % z nich, což je 5 – 10 milionu mužů, kteří vytvářejí skrytou islámskou „pátou kolonu“, která disponuje více muži, než dnešní evropské armády dohromady!!! Že je to možné, a že imigrace může být řízená a financovaná, např. ze Saudské Arábie, Pakistánu či Iránu, svědčí skutečnost, že většinu imigrantů, až 90 %, tvoří mladí muži ve věku 18 – 35 let, kteří mají moderní mobily a nemají problém si vybrat 500 Euro z bankomatu.

O nebezpečí islamizace Evropy se v evropských mediích většinou nepíše!?! Toto mediální zatmění porušily zámořské noviny Washington Times, když dne 30. prosince 2009 ocitovaly varování holandského politika a poslance parlamentu  Geerta Wilderse. Cituji:

„Jsme svědky hlubokých proměn, které navždy změní osud Evropy a odešlou celý kontinent do – slovy Ronalda Reagana – tisíciletého temna.“

Knihu Benjamina Kurase Jak zabít civilizaci lze jenom doporučit, neboť se v ní můžete dočíst, kdo chce zničit evropskou civilizaci a co naše média zamlčují. Ještě, že máme prezidenta, který bez servítků upozorňuje na nebezpečí hrozící Evropě.

A na závěr jeden vtip z Itálie.

Italské námořnictvo zachraňuje člun se čtyřmi mouřeníny a ptá se jich, kam plují a proč. „Okupovat Evropu,“ odpovídají. Italové se dají do smíchu: „Takhle, jen ve čtyřech, jo?“ Ti s vážnou tváří odpovídají: „No víte, ostatní tam už jsou !“