Číslo 110



PROHLÁŠENÍ MORAVSKÉHO NÁRODNÍHO KONGRESU K OSLAVÁM 100. VÝROČÍ VZNIKU ČESKOSLOVENSKA

28. října uplyne 100 let od právně problematického vzniku Republiky Československé.

Samospráva korunních zemí, jejich hospodářská vyspělost a na svou dobu značný rozsah demokracie v Rakouském císařství nezavdával důvod k jeho rozbití. Ani sami „mužové října 1918“ zpočátku neuvažovali o vzniku samostatného státu; o republice už vůbec ne. Dovedli však využít chaosu první světové války.

Vznik Republiky Československé podstatně urychlil čechizaci Moravy, započatou v době tzv. národního obrození vzepětím českého a německého nacionalismu v počátcích 19. století.

Za uplynulých sto let od vyhlášení RČS se Moravě a jejím obyvatelům dostalo jisté odměřené dávky samosprávy jen po dobu něco málo přes deset let v řízené demokracii „první republiky“. Soustavné znásilňování moravské historie, tradic a samosprávy pokračuje i za současné České republiky.

Z pohledu těchto skutečností se Moravanům jeví rozsah a způsob oslavování vzniku státního útvaru, který po dobu své 75 let trvající existence prošel několik územními změnami, častými úpravami názvu, dvojí okupací, protektorátním a totalitním zřízením a nakonec demontáží v roce 1992, jako nepřiměřený.

V Brně, 22. října 2018



REAKCE NA MORAVSKOU POLEMIKU O PRAVÉM VÝZNAMU KLÁŠŤOVA

Jaroslava Grobcová, 10. července 2018

Náhodně jsem objevila článek pana Žaludka a jeho kritické připomínky k mé knize „Magická země Morava a Slezsko. „Úvodem chci sdělit, že nejsem profesí historik a ani se za něho nevydávám, i když několik státních zkoušek z historie jsem také absolvovala. Mými obory jsou filosofie a psychologie, které jsem nejen vystudovala, ale které celý můj život obohacují. Proto mé knihy lze zařadit spíše do oblasti populárně historické. Píši pro moravský a slezský lid o před-církevních dějinách Moravy, které se záměrně ve škole už po několik generací neučí, stejně jako pro generaci pana Žaludka. Znám dobře dílo Antonína Horáka i Jiřího Kohoutka, kterých si velmi cením a neodvážila bych se je tak kriticky hodnotit jako pan Žaludek, zřejmě také zase jen jeho nepotvrzenými hypotézami. Navíc i přesto, že je vydává za své přátele. Znala jsem velmi dobře i akademika Poulíka, pro kterého jsem v Ostravě organizovala přednášky. Znám ale také na rozdíl od pana Žaludka kupříkladu i knihy Josefa Heřmana – Agapita Gallaše, Jiřího Středovského, Josefa Růžičku a další, kteří všichni píší a v různých stoletích o posvátných místech našich předků, stejně jako nejrůznější místní historikové, kteří si vlivem stop v rodové paměti zachovali znalosti o těchto místech. A obrazy malířů z nejtragičtější historie našeho národa. Nedávám přednost žádnému z období moravské historie, jen si vyhrazuji, podle svého uvážení (konečně jako každý) vybrat tu část, která mne nejvíce zaujme a navíc není téměř vůbec vzpomínána. A ve školách se ještě ani nyní o ní děti neučí. Znám dílo Františka Palackého, znám Slovanské starožitnosti, dílo Josefa Šafaříka, Lubomíra Niederleho, Jana Kollára, ale i cizojazyčnou historickou literaturu z dějin Moravy a mnoho dalších a z církevní historie nejen výroky cizích církevních kronikářů. Seznamuji se také se slovanskými Védami. Bohudík měla jsem v dřívější době mnohem ucelenější a ne tolik zamlčované školní informace o Moravě, než měl pan Žaludek. Každý jdeme svou vlastní cestou poznání a škoda, že pan Žaludek, místo aby své bohaté vědomosti sepsal a vydal knihu pro Moravany, se zaměřuje převážně na hledání chyb v dílech těch, kteří poznávají i jiné, než jen jemu známé prameny, které převážně odmítá myšlenkovými produkcemi svého mozku. Já, jak jsem mu již dříve sdělila, nemíním si s ním povídat o své tvorbě, ale ráda si přečtu jeho osobní dílo. Kritikou mé knihy a svými nepotvrzenými myšlenkovými hypotézami napadá nejen mne, ale mnoho dalších pro Moravu zapálených vlastenců, kteří se svými díly vydali všanc a o které se opírám. Ti by měli právě od Moravanů očekávat spíše podporu a pochopení.

* * *

Redakce: Námi zveřejněný článek Jindřicha Žaludka se nám nejevil jako nepřátelský vůči autorce. Nicméně byl kritický a vyvolal z její strany odezvu, kterou rádi zveřejňujeme, protože je to v takovém případě obvyklé a zároveň to je obyčejná lidská slušnost. Sdělujeme, že tímto považujeme téma za ukončené. Jsme časopis a nikoli diskuzní fórum. Čtenáři si svobodně vytvoří vlastní názor. Není na redakci, aby komukoli stranila a jakkoli se názorově vyjadřovala. Uráželi bychom tak inteligenci našich čtenářů. Text nám přišel s občasnými tučnými otazníky na konci či začátku řádku místo písmene, které by tam organicky patřilo. Doplnili jsme jej tedy jak jsme nejlépe uměli, pokud tam přece bude chyba v nějakém písmenku, omlouváme se.