STÁTOPRÁVNÍ USPOŘÁDÁNÍ NA MORAVĚ PO ZÁNIKU VELKOMORAVSKÉ ŘÍŠE

Jaroslav Nesiba, 16. března 2021

 

 

Kapitoly z moravské historie /5/ 

 

V západoslovanském státě, tedy v Čechách a na Moravě, se na konci 12. století situace velmi zdramatizovala. Státoprávní postavení Moravy se změnilo zásadním způsobem. Systém údělných knížectví přestal být účinný, neboť rozhodnutím římského císaře Friedricha I., zvaného Barbarossa (Rudovous), bylo ustaveno Moravské markrabství. Markrabství bylo samosprávné (vlastní vnitřní správa země) a oddělené od Českého knížectví. Bylo tak podřízené přímo římskému (německému) císaři jako říšské léno. Na říšském sněmu v Řezně (Regensburg) ve dnech 26. – 29. září 1182 bylo panování v západoslovanském státě rozděleno. Kníže Bedřich měl nadále vládnout v Čechách a Moravě měl vládnout Konrád Ota. Konrád Ota byl uznávaný moravský vládce, původem ze znojemské větve moravských Přemyslovců.

S tímto řešením, tedy ztrátou vlády nad Moravou, se pražský kníže Bedřich nechtěl smířit. Vyslal proto svého nevlastního bratra Přemysla, (jednalo se o Přemysla Otakara I., který později získal titul českého knížete a poté i krále), s vojskem na Moravu. U Loděnic, poblíž Moravského Krumlova, za silného mrazu, došlo k bitvě. Dne 10. prosince 1185 skončila bitva údajným x) vítězstvím Čechů nad Moravany. Pokud to bylo vítězství, bylo to vítězství Pyrrhovo. Vysoký počet padlých byl na obou stranách.

Markrabě Konrád Ota však hodnotil rozpojení Moravy a Čech jako škodlivé i s ohledem na budoucnost. Rozhodl se s knížetem Bedřichem smířit. Roku 1186 s ním v Kníně (u Slap, jižně od Prahy) uzavřel dohodu a podřídil vládu nad Moravou opět českému knížeti sídlícímu v Praze. Zda byla na Moravě obnovena údělná knížectví, nebo přetrvávalo celistvé Moravské markrabství není z análů zřejmé. Po odchodu pražského knížete Bedřicha roku 1189 na věčnost, byl Konrád Ota povolán českými velmoži na knížecí stolec do Prahy. Vládl tam pouze do roku 1191, kdy na výpravě do Itálie u Neapole zemřel. Následovala krátká epizoda vládnutí Václava II. a to v letech 1191-92. To bylo poslední nastolení vlády podle seniorátního řádu vydaného Břetislavem I. Václava II. vypudil z Prahy nezkrotný Přemysl Otakar I. Jindřich VI., syn a následník císaře Barbarossy, udělil českou korouhev Přemyslu I. a moravskou korouhev jeho mladšímu bratru Vladislavu Jindřichovi. Tato moravská svrchovanost není v historiografii blíže specifikována.

Rozdělení moci mezi Čechami a Moravou bylo podmíněno zaplacením 6 000 hřiven stříbra Přemyslem Otakarem I. Platbu císaři však Přemysl Otakar I. nesplnil a tak zasáhl pražský biskup Břetislav Jindřich a v této složité situaci se s císařovým souhlasem chopil vlády v Praze. Odstavený Přemysl Otakar I. pobýval v cizině, ale po úmrtí biskupa Břetislava Jindřicha se v létě 1197 chtěl opět chopit moci. Nástupcem Břetislava Jindřicha byl však šlechtou určen Vladislav Jindřich. Schylovalo se k tvrdé mocenské konfrontaci.

Před Prahou stála dvě vojska – Vladislavovo, bránící knížectví a Přemyslovo, útočící na centrum státu. A zde se projevil mimořádný státnický i lidský charakter vládnoucího knížete Vladislava Jindřicha. Tehdy, v noci z 5. na 6. prosince 1197 povolal kníže Vladislav Jindřich k jednání svého staršího bratra Přemysla Otakara I. Bitva byla zažehnána a mezi bratry bylo sjednáno rozdělení moci. Hlavním knížetem byl ustanoven Přemysl Otakar I. a v Moravském markrabství uhájil vládu Vladislav Jindřich. Moravské markrabství mělo být nadále lénem českého knížete, nikoli lénem říšským. Zároveň byly zažehnány i snahy o podřízení biskupství pod říšskou (německou) svrchovanost.

Zamezením krvavé bitvy se moravský markrabě Vladislav Jindřich trvale zapsal do naší i evropské historie a zároveň uhájil před časem získanou nemalou míru samostatnosti Moravy, tedy její samosprávu.

Je třeba si připomínat, že od těch dob trvala existence Moravského markrabství až do roku 1918!

x) Moravské letopisy, Lubomír E. Havlík, citace: Čechové údajně zvítězili, po bitvě však spěšně odtáhli do Čech, což vítězové zpravidla nečiní a Moravané opanovali bojiště.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *