STÁTOPRÁVNÍ USPOŘÁDÁNÍ NA MORAVĚ PO ZÁNIKU VELKOMORAVSKÉ ŘÍŠE

Jaroslav Nesiba, 22. září 2020

 

Kapitoly z moravské historie /2/ 11. a 12. století

Dějinné události na Moravě začátkem 11. století již můžeme sledovat mnohem důkladněji. Překročíme tak temné období nedostatku informací o událostech před rokem 1028, kdy po dobu 122 let nejsou o Moravě žádné důvěryhodné zprávy. Toho roku 1028 (uvádí se též rok 1021) získal od svého otce Oldřicha, pražského knížete přemyslovského rodu, jeho syn Břetislav. Velkými vladařskými turbulencemi byl Břetislav Oldřichem opět vlády zbaven. Nedlouho poté se opět vlády nad Moravou zmocnil, přičemž ovládal pravděpodobně zejména Olomoucko. Dalším údajem o vládnutí na Moravě je zmínka k roku 1048, kdy se připomíná doba, kdy vládl na Moravě nejstarší syn knížete Břetislava, Spytihněv II. U zmiňovaných vládcích Moravy se neuvádějí jejich tituly, pouze příslušnost k vládnoucí přemyslovské dynastii vládnoucí v západoslovanském státě.

Zásadní změnou prošel způsob vládnutí na Moravě odkazem knížete Břetislava (+ 1055) spolu se stařešinským právem k vládnutí v celém státě zřízením údělných knížectví na území celé moravské země. Centra těchto několika knížectví, podřízených ovšem pražským vladařům, byla v Olomouci, Brně, později ve Znojmě, krátkodobě i jinde. Zda toto dělení Moravy bylo k jejímu zemskému prospěchu je diskutabilní. Zejména tím byl uspokojen nárok na vládnutí mladším příslušníkům přemyslovského rodu. Pozoruhodné je, že k dělení země české v takovém rozsahu nedošlo. Vysvětlením může být také skutečnost, že díly země moravské dostačovaly úživností a prestiží jednotlivým členům přemyslovské dynastie. Může to však znamenat také možnost, že se mladší Přemyslovci museli tímto moravským dílem spokojit.

Systém údělných knížectví na Moravě přetrval do konce 12. století, kdy došlo k dalšímu státotvornému posunu ustavením moravského markrabství. Tento stav trval státoprávně až do roku 1918.

Z moravských údělných knížat vynikli v 11. století Vratislav II. na Olomoucku. Stal se roku 1061 po Spytihněvu II. pražským knížetem a od roku 1085 dokonce prvním českým králem. V Brně vynikl údělný kníže Konrád I., mimo jiné svým vojenským sporem s bratrem a králem Vratislavem II. Známý je případ zabití králova dvořana Zderada Vratislavovým synem Břetislavem II. při obléhání Brna roku 1091.

Po nenadálé smrti Vratislava II. v lednu 1092, při lovu pádem z koně, se údělný kníže Konrád I. Brněnský stal knížetem v Praze. Neuváděké se důvody jeho brzkého skonu v září téhož roku. Dějepisci Kosmas i Palacký věnují tomuto vládci v Brně a později v Praze minimální pozornost.

Druhým vládcem v Praze, původem z Moravy, byl v letech 1107 – 1109 rozporuplný Svatopluk, syn Oty Krásného Olomouckého, jehož vládnutí bylo ukončeno jeho násilnou smrtí.

Třetím a nejvýznamnějším vládcem našeho západoslovanského státu původem z Moravy byl Konrád III. Ota Znojemský. V době jeho vládnutí na konci 12. století zaniká na Moravě systém údělných knížectví. Tehdy nastupuje doba sjednocení Moravy jako svébytného markrabství, ovšem pod vrchní vládou velkého knížete, později krále, v Praze.

Malá četnost velkých knížat v Praze původem z Moravy byla způsobena častým nerespektováním stařešinského zákona a to uzurpací vlády v Praze členy přemyslovského rodu původem z Čech. Tak nebylo uznáno právo na vládnutí v Praze Oldřichu Brněnskému po zavraždění Břetislava II. roku 1100. Jeho pokus o získání vlády v Praze roku 1103 skončil nezdarem. Zneuznáno bylo také právo Oty II. Černého Olomouckého po smrti knížete Vladislava I. Česká historieografie toto přebíjí významem vítězství Čechů nad Němci u Chlumce roku 1126. Komplikovaná situace nastala za vlády Vladislava II. Údělný kníže Konrád II. Znojemský měl silnou oporu šlechty a to i české a Moravanů. Zda byla volba Vladislava II. velkým knížetem v souladu se stále platným stařešinským zákonem zůstává otázkou. Nároky Konráda II. přes jeho vítězství u Vysoké v roce 1142 a obléhání Prahy bylo zmařeno mohutnou vojenskou pomocí německého císaře Konráda III., kterou Vladislav II. urychleně přivolal. Tak bylo často řešeno kdo bude vládnout. Cizí pomoc byla často využívaná i zneužívaná.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *