MORAVAN JOHANN GREGOR MENDEL PŘED 155 LETY ZVEŘEJNIL ZÁKONITOSTI DĚDIČNOSTI

Bohumila Jandourková, 12. února 2020

 

Ano, bylo tomu 8. února 2020 již 155 let, kdy Moravan Johann Gregor Mendel poprvé přednášel o výsledcích svého výzkumu dědičnosti v brněnském Přírodovědném spolku, jehož byl členem.

Johann Mendel se narodil 20. července 1822 v malé vsi Hynčice č.p. 58 (dnes 69) v Dolním Slezsku v části Kravařsko. Jeho otec Anton byl sedlák a měli se ženou Rosine tehdy již dvouletou dceru Veroniku. 22. července Johanna pokřtili v kostele sv. Petra a Pavla v Dolním Vražném. Toto datum vždy Mendel uváděl jako den svého narození. Mendel se sám považoval za Moravana německé řeči, i když se narodil ve Slezsku. Jeho původ byl německý a asi z jedné čtvrtiny slovanský. Do školy chodil v Hynčicích, kde oba učitelé, jak Thomas Makitta tak farář z Dolního Vražného Jan Schreiber, věnovali kromě běžné výuky velkou pozornost přírodopisu. K tomu sloužila velká ovocná zahrada a včelín.

Johann Mendel posléze absolvoval piaristickou školu v Lipníku nad Bečvou, kde vynikal znalostmi. Poté prošel šesti třídami gymnázia v Opavě s vynikajícím prospěchem – to se ovšem už neobešlo bez velkých obtíží. V době jeho gymnaziálních studií se stalo velké neštěstí. Při robotě v lese byl jeho otec vážně zraněn, už nemohl pracovat a syna na studiích podporovat. Johann jako syn měl převzít rodinný statek. Ale byl zřejmě rozeným vědcem a tak se rozhodl pro studium a statek převzal manžel sestry Veroniky Alois. Jak dál studovat? Johann Mendel se tedy v Opavě přihlásil do kurzu pro soukromé učitele a přivydělával si doučováním. Jeho mladý organismus to však nevydržel, způsobil si vážnější onemocnění a musel přerušit studium. Přesto nastoupil posléze do další třídy gymnázia a studium dokončil.

V roce 1840 se Johann Mendel zapsal na Filozofický ústav při univerzitě v Olomouci, aby dokončil středoškolské vzdělání předepsané k dalšímu studiu na vysoké škole. Práci však nenašel a musel se na zbytek roku vrátit domů. Tehdy se také zdokonalil v češtině, kterou pro studium v Olomouci potřeboval. V roce 1841 se znovu zapsal na studium v Olomouci a tentokrát si práci našel. Obětavě mu pomohla mladší, třináctiletá sestra Terezie. Zřekla se části svého věna a věnovala je bratrovi, aby mohl pokračovat ve studiu. V roce 1843 na něj opět dolehl velký finanční problém, který mu mohl další studium znemožnit. A tak se Johann Mendel o svých překážkách ve studiu, ve kterém chtěl pokračovat, odvážil promluvit s profesorem fyziky na Universitě v Olomouci, Fiedrichem Franzem. Ten mu navrhl vstoupit do Augustiniánského kláštera v Brně. To podporovala i Johannova matka.

Nevíme jak těžké pro Johanna Mendela bylo rozhodnutí vzdát se světského života. Možnosti mít jednou vlastní rodinu, ženu, děti. Ale nastoupil tuto cestu, pro něj cestu ke vzdělání a jak se ukázalo později i k možnosti věnovat se přírodním vědám i jiným úkolům, kde mohl své vzdělání a schopnosti využít.

Profesor Franz ve zmíněném klášteře nějaký čas žil a kvůli Mendelovi se písemně obrátil s žádostí o pomoc na opata Františka Cyrila Nappa. Opat Johanna Mendela přijal do kláštera v září a od 9. října se Mendel stal novicem. V klášteře přijal jméno Gregor. Od té doby se podepisoval jen Gregor Mendel. Opat si Mendela oblíbil.

Od roku 1845 Gregor Mendel začal studovat na brněnské Teologické faktultě. I při tomto studiu měl stále zájem o přírodní vědy a tak se souhlasem a dokonce podporou opata navštěvoval i přednášky o pěstování ovoce a vinařství. Opat Napp sám byl odborníkem, který o šlechtění rostlin napsal příručku a byl také předsedou Pomologického spolku a členem výboru Zemědělské společnosti.

4. srpna 1847 byl Gregor Mendel vysvěce na kněze. V červnu 1848 dostal osvědčení o absolvování faktulty. Stal se duchovním v nemocnici na Pekařské ulici. Ale utrpení nemocných na něj působilo tak silně, že jemu samotnému viditelně hrozila nemoc. Opat Napp byl velkorysý člověk a nabídnul mu místo učitele řečtiny, latiny, němčiny a matematiky na gymnáziu ve Znojmě. Mendlovo učitelské působení škola hodnotila tak dobře, že Mendela doporučila ke studiu na Vídeňské universitě, aby získal jako učitel profesorské zkoušky. Mendel si na universitě ke studiu vybral přírodopis a fyziku. Tady se ale poprvé Mendel setkal s neúspěchem ve studiu. Udělal zkoušku z fyziky, ale neprošel při zkoušce ze zoologie. Důvodem zřejmě byla skutečnost, že se nemohl účastnit přednášek na universitě. Jeho vzdělanost byla ovšem natolik známa, že přes neúspěšnou zkoušku ve Vídni byl na jaře roku 1851 požádán, aby na čas suploval přednášky z přírodních věd na Technickém učilišti v Brně za nemocného profesora Jana Helceleta. Na popud opata se Gregor Mendel opět vrátil ke studiu ve Vídni. Tam čtyři semestry navštěvoval přednášky ze zoologie, botaniky, chemie, mikroskopické botaniky, paleontologie, matematiky a fyziky. Seznámil se i s kombinatorikou, kterou později dobře využil ve svých genetických pokusech a výzkumech. Zaujala ho i meteorologie, které se mimo jiné později také systematicky věnoval.

Když se po úspěšném studiu vrátil z Vídně do Brna, nastoupil místo suplujícího učitele přírodopisu a fyziky na brněnském německém reálném gymnáziu v Jánské ulici. Ředitelství školy se velmi pochvalně vyjádřilo o jeho pedagogickém působení.

Od roku 1854 se Johann Gregor Mendel připravoval k velkému výzkumu. Myšlenku a program promýšlel zřejmě již dlouho předtím. Prováděl předběžné pokusy. V literatuře bývá napsáno, že jej opat prací na vysvětlení jak se dědí vlastnosti rostlin pověřil. Jistě. Ale zřejmě až poté, co jej Mendel se svým plánem a úmyslem seznámil. Získat „pověření“ jistě nedalo mnoho práce, když opat Napp se sám zabýval šlechtěním rostlin s velkým zájmem…

Jako pokusnou rostlinu si bratr Gregor vybral hrách. Byla to šťastná volba a nebyla náhodná. Hrách měl tu výhodu, že se jeho odrůdy daly snadno od sebe odlišit podle zřetelných vnějších znaků. Navíc se přebytečná semena dala dobře využít v klášterní kuchyni. J. G. Mendel si později zvolil k ověření ještě jiné rostliny, kde v jednom případě měl skutečně smůlu. Jak dnes víme, tato rostlina během života zcela mění svůj vzhled, pro základní výzkum dědičnosti byla naprosto nevhodná. To on ve své době nevěděl. Do výzkumu a do jeho vyhodnocení to vneslo pochybnosti. A nejednoznačností výsledků, byť v tomto jediném případě u jedné rostliny, se Mendel trápil.

Samotný experiment začal v roce 1856 tím, že Mendel od sebe oddělil čisté linie hrachů. Znaků pro srovnávání si vybral sedm, od barvy semen až k délce stonku. Na otázku, proč potomci kříženců vykazovali určité znaky si sám odpověděl. Pochopil, že zděděné vlastnosti se nijak neprůměrují, tedy že kříženci si zachovávají znaky rodičů. Přišel na to, že určitá vlastnost je daná tím, že každý z rodičů přispěje potomkovi jednou ze svých různých vlastností. Dnes je nezýváme geny. Dobře měřitelná vlastnost potomků byla například délka stonku. Pochopil, že z páru získaných vloh po rodičích je jedna silnější, tu nazval dominantní a druhou, slabší, nazval recesivní. Z výsledků byla jasně patrná zákonitost dědičnosti znaků. Za sedm let výzkumu mu prošlo rukama 27 tisíc rostlin hrachu 34 odrůd.

8. února 1865 přednesl první ze dvou krátce po sobě jdoucích přednášek, do kterých vměstnal základní informace o získaných poznatcích z výzkumu dědičnosti. Tehdy, po zpracování a vyhodnocení celé rozsáhlé práce také stanovil základní zákonitosti dědičnosti. Přednášky se konaly v brněnském Přírodověném spolku, ale bohužel zapadly, stejně, jako napřesrok jejich tisk ve sborníku spolku. Mendelovy závěry ušly širší pozornosti tehdejších přírodovědců .

Svět v té době „žil“ Darvinovou teorií, kterou byl překvapen, a zčásti i zaskočen. Objevem vývoje druhů. A pozornosti uniklo, že moravský mnich odhalil základy zákonitostí, kterými se tato převratná evoluční teorie řídí.

Až v roce 1900 hned čtyři botanici objevili Mendelovu práci Pokusy s rostlinnými hybridy“ (1866) a spopularizovali ji. Jeho práce byla přeložena do angličtiny. Johann Gregor Mendel byl poté světově uznán jako zakladatel genetiky.

Od roku 1862 až do své nemoci také Mendel prováděl každodenní meteorologická pozorování pro Meteorologický ústav ve Vídni. V seznamu třinácti Mendelových publikací se devět týká meteorologie.

Po smrti opata Cyrila Nappa byl Johann Gregor Mendel zvolen opatem Augustiniánského kláštera a v této funkci představoval významnou osobnost Brna a Moravy v tehdejším císařství rakousko uherském. K této vysoké funkci postupně přibíral další, například byl v roce 1876 zvolen místopředsedou správy Moravské hypoteční banky a od roku 1881 byl dokonce jejím ředitelem. Svou pokusnou činnost musel omezit. V posledních deseti letech života spotřeboval Mendel hodně času a energie ve sporu s rakouskou vládou, kvůli neoprávněně zvýšené dani z klášterního majetku.

V roce 1883 Mendel vážně onemocněl a 6. ledna 1884 ve svých 61 letech v klášteře zemřel. Byl pochován na Ústředním hřbitově v Brně do hrobky augustiniánů. Rekviem v kostele dirigoval lašský rodák Leoš Janáček, kterého klášter podporoval na studiích.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *