PETR PITHART K MORAVSKÉ OTÁZCE

Úvod redakce Zprávy z Moravy:

Na neděli 17. listopadu 2019 připadá třicáté výročí událostí, které vedly k pádu vlády jedné strany. Komunistický režim se zhroutil, nastala doba polistopadová. Takzvaná „Sametová revoluce“, jak jsou někdy převratné události konce roku 1989 nazývány, nastolila nové podmínky – euforické první svobodné volby i těžkou ekonomickou transformaci; velké naděje i velká zklamání. A jak je na tom Morava po těchto třech dekádách? Kam dospěla, je vyhovující její současné postavení a jaká je její budoucnost? Ptali jsme se moravských osobností i odpovědných politiků. Na naše otázky odpovídal Petr Pithart. Celý rozhovor jsme publikovali ve zvláštním článku.

Petr Pithart motto „Propásli jsme příležitost vrátit se k normálnímu řešení. Morava je oběť pragocentrismu.“

Redakcí portálu Zprávy z Moravy zkrácený rozhovor s Petrem Pithartem:

Já jsem se narodil na Kladně. Žil jsem tam do čtyř let, ale museli jsme utéct na venkov, protože táta byl v koncentráku. Já k tomu městu nemám vůbec žádný vztah. Mám vztah k Luhačovicům, odkud je moje máma a kde jsem trávil prázdniny ještě před školou a pak i po škole. Byl jsem tam mnohokrát po Listopadu, často i oficiálně. Otvíral jsem tam některé lázeňské rekonstrukce. I v lázních jsem byl několikrát jako pacient. Miluju to tam. Kdybych měl říct odkud jsem, tak řeknu sice z Kladna, úředně to je pravda, ale pocitově ne. Jako doma se cítím na Moravě, byť jsem tam nestrávil dohromady příliš dlouhou dobu” vysvětluje svůj vztah k Moravě Petr Pithart, první premiér České republiky (v rámci federace) a bývalý předseda Senátu.

Tématu Moravy a jejího postavení se často věnoval ve svých knihách. V době převratných událostí roku 1989 byl přesvědčen, že dojde k obnovení zemského zřízení. Když přišel Listopad a já jsem se náhle přes noc stal předsedou vlády, tak jsem ani na vteřinu nezapochyboval, že se vrátíme k tomu jedinému, osvědčenému způsobu uspořádání státu v podobě zemského zřízení – že obnovíme země s tisíciletou historickou legitimitou. Před třiceti lety jsme propásli velkou příležitost vrátit se k normálnímu, středoevropskému řešení. Nechybělo mnoho.” vzpomíná…

Morava je oběť rozpadu Československa a centralismu

Česká vláda zrušila v dubnu 1990 kraje. Věděli jsme, že musíme místo toho postavit něco jiného, protože mezi obcí a republikou nebylo nic. Vůbec jsem netušil, že to bude trvat až do roku 1998. Nakonec jsme se dohrabali k tomuto krajskému zřízení, které je snad ještě horší, než to z roku 1960. My jsme tehdy byli jako česká vláda zajedno, že se vracíme k zemskému zřízení zrušenému 1. ledna 1949,” hodnotí Pithart vývoj jednání o územně-správním členění České republiky.

Dostali jsme se k tomu až v březnu 1992. A to už opravdu byl ve vzduchu cítit možný rozpad státu, který jsem si já bytostně nepřál a dělal jsem, co jsem mohl, abych mu zabránil. Tenkrát – a to snad ani nikdo oficiálně neřekl, protože to bylo opravdu stupidní – se začalo říkat, že by to bylo riskantní. Slováci se trhají, my zavedeme zemské zřízení a trhne se i Morava – a my Češi tu zůstaneme sami pro sebe. Já jsem věděl, že je to nesmyl, že takové tendence nikdy ani v dějinách nebyly. To byl ten důvod, proč se vůbec otázka zemského zřízení neprojednala, ačkoli to bylo reálně připraveno. Prostě to nezařadili na program,“vysvětluje proč nedošlo k vyřešení otázky územně-správního členění na začátku devadesátých let.

K obnově zemského zřízení nakonec nedošlo. Ústava České republiky z roku 1992 měla ještě v původním znění uvedeno ‚Vyššími územními samosprávnými celky jsou země nebo kraje‘. To znamená, že se s variantou zemí ještě stále počítalo. Zemanova vláda, po rozhodnutí o zavedení krajů na konci roku 1997, to potom vůbec nevzala v potaz jako reálnou možnost. Český centralismus, pragocentralismus se dostal do sedla. Tu otázku tehdy už ani nikdo pořádně nevznesl,” připomíná Pithart.

Počáteční úspěch moravského hnutí nebyl tak překvapivý

V prvních svobodných volbách přišel zdánlivě překvapivý úspěch Hnutí za samosprávnou demokracii (HSD-SMS), které požadovalo obnovení zemské samosprávy pro Moravu Slezsko. Petr Pithart k tomu připojuje svou vzpomínku. “Kandidoval jsem za území bývalého Jihomoravského kraje, sám jsem si to tak vybral. Byl to tehdy zdánlivě nečekaný úspěch moravského hnutí. Já jsem tam vedl kampaň a vím, že ta moravská otázka byla pro mnohé lidi klíčová.”

Ale pro Čechy a natvrdlé Pražáky to prostě bylo mimo. My jsme se stejně chovali i ke Slovákům. Pragocentrismus, to je prostě neštěstí této země. Výsledkem je, že jsme přibouchli všechny dveře a dnes pomáháme rozpadu Evropské unie s Maďary a Poláky. Říkám tomu ‚pýcha osamělosti‘,“ dodává vzápětí.

Moravské poslance na druhou stranu kritizuje za přílišný radikalismus. “V ČNR mělo moravské hnutí 23 poslanců. Ona s nimi nebyla moc řeč. V době, kdy vláda prosazovala zemské zřízení, pracovala na tom a nakonec měla hotovo a odevzdala to předsednictvu, oni tam občas dělali manifestace, přímo virvály. Předsednictvo si odložení projednávání zdůvodnilo i tímto zbytečným radikalismem moravských poslanců.”

Současný systém krajů je výsledkem licitace

Hovoří také o tom, jak se konkrétně utvářel současný systém krajů Tenkrát na konci devadesátých let se vědělo, že už se musí k něčemu dospět. Chyběla nám stále vyšší územní samospráva, byli jsme anomálie. Politici tehdy nebyli schopni přijít s jednoznačným návrhem. Pořád se licitovalo, zda krajů bude 6, 8, 12… sněmovna ráno nevěděla, kolik těch krajů bude. Tak to různě zkoušeli. Říkali si, že budou tak dlouho zvyšovat počet krajů, až se dosáhne ústavní většiny. Kšeftovalo se s příslušností obcí k budoucím krajům. Prosadili se takové nesmyslné malé kraje jako ten Karlovarský. To je něco tak strašného! Rozhodovalo se o všedním dnu miliónů lidí. Ta otázka, jak bude vypadat státní správa a samospráva, byla přitom důležitější než všelijaké jiné,” komentuje Petr Pithart jednání o vyšších územních samosprávných celcích.

A ještě se hlasovalo o tom, jestli to bude model smíšený nebo oddělený. Vláda nevěděla, co chce. Tak si poslanci řekli o sloučený model, což je podle mého názoru jedna z hromady polistopadových chyb, která začíná nedodržením slibu o obnovení zemí. Připomínám, že jak federální shromáždění, tak Česká národní rada přijala slavnostní usnesení, že se samozřejmě vracíme k zemskému zřízení. Tím to začalo a skončilo spečením státní správy a samosprávy,” doplňuje kriticky.

Zavedených 14 krajů bylo tak malých, že se musely spojovat, aby vyhovovaly evropským standardům. “Druhý den telefonovali z Bruselu a říkali‚ co to tam děláte? Vždyť vy nedostanete ani korunu! My takové jednotky pod milion obyvatel nemáme. My to na té mapě ani pod lupou nevidíme.‘ Tak se kvůli NUTS musely zřídit spojené kraje a vznikly další umělé celky, akorát příhodné, aby se rozkradly evropské peníze. Což se reálně dělo, třeba v rámci Severozápadu,”vzpomíná Petr Pithart.

Pragocentrismus poškozuje i Čechy, nejen Moravu

O problému uvažuje v širších souvislostech. Ten malér pragocentrismu se netýká jenom Moravy, vlastně se týká i Čech. Čechy jsou jiné, nikdy se nečlenily do výrazných regionů, snad je to dáno horopisem. Jsou prostě spádové do Prahy. V Evropě snad nenajdete hlavní město, které by se za celou dobu existence státního útvaru nepohnulo. Jedině Praha. Je to možná určité fatum. Nebo spíš zaslepenost.”

Já jsem pro všechny možné decentralizace. To je přímo můj politický pud. Myslím si, že je to zdravé. Proto mě to tak mrzí. Nejenom proto, že jsem s Moravou tak cítil – také jsem za ni kandidoval. Češi snad vůbec netuší, že existuje něco jako pražský centralismus. Poškozuje to i Čechy, nejen Moravu,” vyjadřuje Petr Pithart své pocity.

Jedná se o obecný problém

Potíž spočívá i v samotné moravské politické reprezentaci. Morava neměla štěstí na reprezentaci. Neobjevil se nikdo, kdo by ji byl schopen celou táhnout za sebou a už vůbec ne někdo, kdo by mohl oslovit i tu natvrdlou českou část. Dnes nevím, jak na tom Morava je, co se týče lidí schopných vyzdvihnout politicky moravskou otázku.

Obtížnost politicky uchopit téma Moravy je možná dána i její členitostí, různorodostí. Možná by se na to koneckonců nemuselo jít přes Moravu. Toto krajské zřízení je prostě špatně. Je to obecný problém,” doplňuje Petr Pithart.

 

REAKCE NA ROZHOVOR S PETREM PITHARTEM

Jiří Zvoníček, 14. ledna 2020, Luhačovice

 

Na zpravodajském serveru Zprávy z Moravy byl uveřejněm rozhovor s Petrem Pithartem. O Moravě, zemském zřízení a pragocentrismu. https://zpravyzmoravy.cz/velky-rozhovor-s-petrem-pithartem-o-morave-zemskem-zrizeni-a-pragocentrismu/

V reakci na tento rozhovor zveřejňujeme jiný pohled moravského pamětníka na zmiňované události:

Petr Pithart se nespravedlivě naváží do poslanců a vedoucích představitelů HSD-SMS z doby před 30 lety. Tito poslanci a představitelé však vyjadřovali skutečné potřeby a zájmy svých voličů. Všechny politické strany, snad vyjma komunistů, v té době zastoupené v ČNR, měly samosprávu Moravy a Slezska alespoň jednou větou zmíněnou ve svém volebním programu. Proč tedy, včetně OF Petra Pitharta, neusilovaly o jeho naplnění?

Pro ty z vás, kteří máte buď krátkou paměť, nebo jste o nějaký ten rok mladší, tu mám malé osvěžení: Petr Pithart byl skutečně zastáncem zemského zřízení, avšak pouze do osudného (či spíše ostudného) hlasování o jeho zákonu – kteréhož byl sám navrhovatelem (!); v tomto hlasování totiž Petr Pithart zvedl ruku proti vlastnímu návrhu zákona! Teď zřejmě nemá čisté svědomí a snaží se z toho nějak vymluvit. Lživými nařčeními a alibi motivujícími útoky se však žádná duše nespasí. Tím spíš neočistí u pamětníků, které možná Petr Pithart nerad slyší. Na celém jižním Valašsku, Luhačovicku a Zlínsku jsem skutečně důvěrně znal nespočet členů našeho HSD-SMS, ale o žádném z nich nevím, že by byl kdy členem KSČ. Byli mezi námi socialisté, ale drtivá většina členů nebyla v minulosti politicky organizována. Dále, vinit po 40 letech nesvobody strávené pod českým područím někoho z přílišného zapálení a radikalismu je od člověka, pro jehož nespokojenost byla tzv. “sametová revoluce” “jen domluveným předáním moci”, skutečně kontroverzní. A házet špínu a vinit z nezdaru a tělesné slabosti člověka, který, uštván k smrti lživými obviněními z pražských disidentských kruhů, žil sám za Husákova režimu opravdu těžce (vyhozen kvůli osmašedesátém z univerzity, pracujíc v několika sklepních ambulancích a pečujíc přitom o svou nemocnou maminku), ve skutečném podzemí (!), je … prostý lidský hyenismus. Na závěr si dovolím připomenout dva již možná zapomenuté výroky Petra Pitharta: “Do parlamentu by měli chodit v krojích!” (naši poslanci HSD-SMS; pozn.). “Pro Moravu jsem udělal víc, než Hnutí za samosprávnou demokracii!” ..Kde je to vidět, pane Pitharte?

P.S. Všichni, kdo jsme kdy žili a žijeme pro Moravu (“Život za Moravu; Aféry jak pro koho-Jan Bauer”), vzdejme úctu největšímu bojovníkovi z nás, panu docentovi Boleslavu Bártovi, a straňme se lidí typu Petra Pitharta – lidí slizkých, křivých a nečestných, lidí, kteří obrací naruby nejen svůj kabát, ale i historii, a to kdykoli se jim to hodí a zalíbí.

S pozdravem Moravě sláva!

P.S. Pokud se, členové a sympatizanti Moravského zemského hnutí domníváte, že politikou podlézání a lámání hřbetů něčeho dosáhnete, jste na velkém omylu. Historie dějinných zvratů nejen u nás dokazuje, že opak je pravdou.

 

Dovětek redakce Hlasu Moravy:

Nesoudíme tak přísně, jako Jiří Zvoníček. Pro jeho rozhořčení však pochopení máme. Tolik úsilí tak obrovského počtu občanů z Moravy v 90. letech a de facto nulový výsledek! A k tomu nikoli tak masivní, ale především dlouhodobé úsilí o spravedlivé postavní Moravy, vytrvalé, stoleté – od vzniku Československa, kdy neopodstatněné uměnšování práv Moravy započalo – dosud!

Původní složení a vedení Společnosti pro Moravu a Slezsko z roku 1968 již v roce 1989 neexistovalo. Zbylo z něj jen několik málo lidí. Noví členové se už mnohdy navzájem dobře neznali a tak se na kandidátky v prvních polistopadových volbách z tohoto, i z časového důvodu, nepodařilo vybrat vždy ty nejlepší. To však nebylo to hlavní, co vedlo k neúspěchu ve věci obnovení zemského zřízení. Byla to nevůle těch, kteří se dostali k moci a byli jí opojeni. Zpočátku svou nevůli obnovit zemské zřízení projevovali jen skrytě (vždyť jediné rozumné a spravedlivé řešení bylo zjevně to, co navrhovalo HSD-SMS), později už i otevřeně. Komunisté jim v roce 1948 svým rozhodnutím přihráli moc nad Moravou a Slezskem a ta jim „v Praze“ tak zachutnala, že se jí nechtěli vzdát, byť jim po právu nepatřila a nepatří !

Hlas Petra Pitharta by na postavení Moravy ve výsledku zřejmě nic nezměnil a tak se rozhodl hlasovat tak, jako hlasovala skupina, která mu byla bližší i v jiných záležitostech. Zřejmě mu šlo o to, aby mohl dál ovlivňovat směřování státu podle svých představ. Setrvání na podpoře moravských požadavků by mu tento záměr zcela jistě znemožnilo. Při posuzování jeho charakteru je dobré brát v potaz i to, že rozhodně nepatřil k lidem, kteří se obohacovali v dobách podivné až zločinné privatizace.

Co se týče poznámky post scriptum, je třeba připomenout, že celá naše společnost je názorově rozdělena na silně prozápadní a prounijní skupinu a na skupinu, která je ke stávajícímu režimu, k činnosti EU i politice USA kritičtější. Tuto skupinu rádi někteří lidé označují jako provýchodní, což se nezakládá na pravdě. I když na určité malé procentro z této skupiny by to označení sedělo. I tito lidé uznávají západní hodnoty, ale mají oprávněný pocit, že se současná politika se svým přehnaným liberalismem původním západním hodnotám zpronevěřuje. Například ve věci svobody slova a prosazování kontraproduktivní politické korektnosti a také nedemokratickým přihráváním velkým korporacím na úkor běžných občanů.

Je tedy s podivem, že se toto rozdělení celé společnosti projevilo i v moravských hnutích?

Jiří Zvoníček má právo na na svůj názor i otevřenost. I v moravských hnutích budou lidé radiálnější a umírněnější. Jako všude jinde. Jeho názor je dle našeho mínění reakcí na celý článek, nikoliv na námi zveřejněný, zkrácený. Není problém se s celým rozsáhlým rozhovorem seznámit: https://zpravyzmoravy.cz/velky-rozhovor-s-petrem-pithartem-o-morave-zemskem-zrizeni-a-pragocentrismu/

One Response to PETR PITHART K MORAVSKÉ OTÁZCE

  1. Petr Konečný napsal:

    Odpověď Petra Pitharta panu Zvoníčkovi (uveřejněná i pod článkem na Zprávách z Moravy):

    Dobrý den, vážení,
    o jediném návrhu, který komplexně zaváděl zemské uspořádání (vládní návrh, “balíček”, předložený mou vládou a zahrnující celou komplexní problematiku), se nikdy nehlasovalo! Předsednictvo ČNR jej vůbec nezařadilo na jednání pléna.
    Jistě mohla být navržena ještě celá řada demonstrativních, manifestačních, tj. de facto nicotných návrhů, které mohly vyjadřovat nějakou vůli, přání, rozhořčení…, ale ty byly by bez praktických důsledků – pro takové jsem mohl nehlasovat či být i proti. To byly právě ty, které jen zvedaly vlny, ale nic neřešily. Politika není jitření emocí, ale sčítání hlasů pro a proti.
    A jak může kdo věděl, jak kdo (členové jakých stran) pro koho hlasovaly v tajných volbách? Já jezdil po mnoha, mnoha kampaních na Jižní Moravě a tam mně to lidé řekli: ten, co právě mluvil, to je ve skutečnosti…. A pak to dodatečně spočítali sociologové, to oni umějí. Je na tom co se divit? Dělali, co mohli!
    S úctou Petr Pithart

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *