ČESKÝ ŠOVINISMUS ZASE HLASITĚ ZAŘEHTAL

Bohumila Jandourková, 25. listopadu 2019

Vyšla kniha Labyrint světa a ráj srdce J.A. Komenského, s půvabnými ilustracemi. Z vydání knihy mám samozřejmě radost. Ale ten nesmysl v níže uvedeném článku! Přívlastek, že je kniha „česká“, tedy zřejmě v češtině vytištěná, bychom snad mohli i přejít. I když se nám ty nadbytečné přívlastky český, česká, české, množí jako houby po dešti, dokonce i v případě, že se jedná o věci typicky moravské. Níže je uveden samotný článek.

Ale že byl Jan Ámos Komenský, Moravan žijící na Moravě a později v cizině, pronásledován „v Čechách“ (!), tedy v sousední zemi než ve které žil po celou dobu před odchodem do ciziny a kde se i narodil, to už je opravdu velká pitomost a nesmysl. S ostatním textem již lze souhlasit.

Že autor článku tu hloupost mohl napsat bezděčně? Tím hůř. Je z toho vidět jak je nezdravý český šovinismus, přehlížející Moravu a vše moravské, všudypřítomný a zažitý!

Jan Ámos Komenský byl nejvýznamnější Moravan v našich moravských dějinách, uznávaný v celém tehdejším křesťanském světě a uznávaný i dnes. Pokládal se za Moravana. To je více než jisté. Vždyť začasté ke svému podpisu přidával i latinské Moravus, tedy Moravan!

Novinky.cz:

Labyrint světa a ráj srdce. Česká kniha, kterou obdivuje celý svět

Stanislav Dvořák, 22. listopadu 2019

Jedna z nejvýznamnějších knih v českých dějinách vychází v luxusní velkoformátové edici doplněná fantaskními obrazy Miroslava Huptycha. Nová generace čtenářů se tak může přesvědčit, že Komenského Labyrint světa a ráj srdce z roku 1623 je dnes stejně aktuální jako tehdy.

V době, kdy psal Labyrint, byl Komenský v Čechách pronásledován pro svou víru a navíc přišel o ženu a děti. Následná emigrace mu ale paradoxně pomohla ke světové slávě.

Jeho kniha už v roce 1631 vyšla v Sasku. Hlubokou i vtipnou alegorii společnosti zřejmě inspirovali Tomasso Campanella (Sluneční stát) a Johann Valentin Andreae (Bloudění cizince ve vlasti). Poutník prochází světem se dvěma zrádnými průvodci (Všudybud a Mámení) a nahlíží do různých společenských a profesních skupin.

Stále dokola ho zarmucuje marnost činnosti povrchních a závistivých obchodníků a řemeslníků a podivuje se, že to kromě něj nikdo nevidí.

Než to vím, kdyby se z těch jejich prací, co nepotřebného, zbytečného a hříšného v nich jest, vyníti a odmísiti mělo, že by větší díl lidských obchodů klesnouti musel,“ konstatuje poutník. Štěstí ovšem nenajde ani u vzdělanců, právníků, soudců a filozofů.

Vidí zbytečné pachtění, malichernost, přetvářku, namyšlenost, zlomyslnost. Chce jejich svět opustit a dostává se do sporu s průvodci, kteří reprezentují konformitu. Nechtějí vidět, že král je nahý.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *