MORAVSKÁ FIRMA PHONEXIA Z BRNA JE SVĚTOVOU JEDNIČKOU V ANALÝZE LIDSKÉHO HLASU

Bohumila Jandourková, 23. listopadu 2019

Firma naposledy předvedla svůj software na Veletrhu obranné a bezpečnostní techniky v Anglii „na břehu řeky Temže“, který se konal už po dvacáté. Britské sdělovací prostředky mluvily a psaly při této příležitosti o firmě s velkým uznáním.

Software této moravské firmy dokáže analyzovat lidský hlas tak, že se z něj rozpozná rasa, stáří, dokonce i přiřazení určitých životní zkušeností hovořícího jedince, jako je třeba obor ve kterém ten konkrétní člověk ve svém životě působil a ještě další věci.

Dnes je jejich software už prodán do šedesáti států. Využívají jej banky, letiště, bezpečnostní složky. Kde je však jejich software využíván je tajné. Výjimkou je jeho používání Spolkovým kriminalistickým úřadem v Německu, který se zveřejněním jeho používání souhlasil.

Dnes vývojáři firmy pracují mmj. třeba na programu pro banky, který umožní klientům pouze zavolat a zadat bance slovně příkaz třeba k převodu finanční částky z účtu klienta na nahlášený, aniž by se banka ptala na jakékoli doplňující údaje. Můžeme jen doufat, že se v budoucnu podobný software nebude používat proti nám, na úkor demokracie.

Takhle o firmě psalo Moravské hospodářství.cz:

Phonexia: Specialisté na analýzu řeči oceňují Brno jako nové Sillicon Valley

Firma Phonexia je dalším kamínkem mozaiky, která vykresluje Brno jako nové středoevropské Sillicon Valley. Před devíti lety se na VUT sešlo šest mladých vědců, nadšených do algoritmů, které analyzují zvuk. Chtěli umožnit lidem vyhledávaní v nahrávkách řeči stejně snadno, jako dnes uživatelé vyhledávají podle hesel na internetu. Obchodní šéf společnosti Phonexia Radim Kudla vzpomíná v rozhovoru, že ze začátku málokdo věřil jejich softwaru analyzujícímu hlas. Dnes jejich technologii využívají call centra, banky, mediální archivy i bezpečnostní složky.

Jaké byly začátky firmy Phonexia? Jak se zrodil nápad stvořit právě software pro analýzu řeči?

Před devíti lety se na Fakultě informačních technologií na VUT v Brně sešlo šest mladých vědců. Byli nadšení do algoritmů, které analyzují zvuk. Díky úspěchům, kterých dosáhli v mezinárodních srovnáních technologií, se rozhodli založit firmu. Další motivace byla hlavně technická. Chtěli jsme umožnit zákazníkům vyhledávat ve zvukových nahrávkách stejně snadno, jako to dnes lidé běžně dělají v internetových vyhledávačích.

Díky čemu se Phonexii podařilo prosadit?

Na začátku byly zásadní mezinárodní srovnávací kampaně přesnosti rozpoznání mluvčího a jazyka. Ty prokázaly, že zejména v hlasové biometrii patříme ke světové špičce. Zákazníci přesto zpočátku nedůvěřovali přínosu naší technologie. Průlom přišel, když jedno z největších českých call center zavedlo naše řešení SPAS (Speech Analytics). Prokázalo se, že tato analýza hlasového provozu call centra dokáže uspořit vedoucím desítky hodin práce. V současnosti je řešení SPAS jednou z důležitých součástí metodiky kontroly kvality práce celého call centra.

Kde všude v současnosti firma působí?

Svoje novinky uvádíme vždy nejdříve na domácí trh. To je pro nás prioritou, neboť zde získáváme jasnou zpětnou vazbu ke svým produktům. Pokud software uspěje v tuzemsku, jdeme s ním do zahraničí pomocí partnerské sítě. Příjmy ze zahraničí tvoří sedmdesát procent našeho obratu. Firma exportuje zejména do zemí Evropské unie, severní Ameriky a některých regionů Asie.

Měla firma od počátku ambice růst „kam až to půjde“? Anebo byl úspěch projektu nečekaný?

Naše firma má v oboru přiměřeně velké ambice. Chceme zůstat firmou úzce specializovanou na dolování informací z nahrávek řeči a na výzkum a vývoj řečových technologií. Většinu našeho ročního obratu tvoří speciální projekty, přestože se v současnosti zaměřujeme i na vývoj nových funkcí u oblíbených stávajících produktů. Někdy však může příliš rychlý růst podnikání spíše škodit.

Jak to myslíte?

Velmi rychlá expanze našeho podnikání nastala v letech 2013 a 2014. Tehdy jsme museli zavést přísnější procesy odpovědnosti a řízení cash flow. Abychom si udrželi flexibilitu, trochu uměle jsme museli přibrzdit růst firmy.

Bylo pro firmu zpočátku důležité, že se rozrůstala právě v Brně?

Podle počtu a zaměření takzvaných high-tech firem působících v Brně můžeme mluvit o středoevropském Silicon Valley. Phonexia vyrostla ve spolupráci s výzkumnou skupinou řečových technologií na FIT VUT pod vedením docenta Černockého. Ve fázi inkubace naší firmy nám velmi pomohlo Jihomoravské Inovační Centrum (JIC). Poskytlo nám nejen kancelářské zázemí, ale také propagovalo naše výsledky. V současnosti naopak senioři z Phonexie pomáhají posuzovat a rozjíždět nové podnikatelské nápady.

Bylo tedy snadné získat v Brně do týmu kvalifikované zaměstnance?

Náš tým se rozrostl z osmi lidí v roce 2011 až k současným třiceti zaměstnancům. V Brně je poptávka po odbornících v IT poměrně vysoká. Daří se nám však stále nacházet šikovné lidi i díky kontaktům s FIT VUT. Pracujeme na společných výzkumných projektech a zadáváme škole taktéž komerční výzkum, na který už nestačí naše časové kapacity. Kromě komerčních zakázek se naši lidé i někteří studenti podílejí i na zajímavých výzkumných projektech financovaných z národní agentury TAČR anebo z evropského programu Horizont 2020.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *