12. ZÁŘÍ 1683 UKONČILA BITVA U VÍDNĚ JEJÍ OBLÉHÁNÍ

Věra Hejtmánková, 12. září 2019

Na počátku velké turecké války to bylo jednou z klíčových událostí válek mezi Osmanskou říší a Habsburky. Letos tedy uplynulo od této dvoudenní bitvy u Vídně již 336 let.

Moravané a Češi v této bitvě také bojovali. Význam pomoci Moravy a Moravanů spočíval ještě v něčem jiném. Moravané totiž hlavně dokázali zařídit bleskový průchod Sobieského vojska moravským územím, které se tak díky připraveným zásobám a táborům mohlo soustředit na cestu a nadcházející boj. 

Největší zásluhu na vítězství měl tehdejší vojevůdce, polský král Jan III. Sobieski. S asi 70 tisíci muži porazil armádu, která čítala přibližně 150 tisíc bojovníků. Jeho vedení bitvy bylo na rozdíl od tureckého moderní, strategie překvapivá a velmi účinná. Obsadil se svou armádou tak strmý kopec, že protivníka ani nenapadlo očekávat útok odtamtud.

Rakousko a město Vídeň uvažovaly o postavení důstojného památníku této, pro celou Evropu historicky důležité události. Současná situace v EU i v Rakousku samém, po přílivu migrantů, především nelegálních, kteří mají většinově muslimské vyznání, tento záměr komplikuje.

Nabízí se otázka, jestli současné politické směřování EU není zrada na našich předcích a na obětech této války. Vítězství v ní, kdy se Evropa jen bránila uchvatitelům, ve svém důsledku zachránilo křesťanské směřování tehdejší Evropy pro budoucnost.

Ale nelze uvažovat jen o zradě na našich předcích, ale především o zradě mnohých dnešních politiků v EU na vlastním, původním obyvatelstvu jejich zemí!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *