NEZAPOMÍNEJME NA NAŠE HRDINY

Petr Michek, 8. května 2018

Dne 27. května 2018 uplyne 76 let od provedení atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, který v Praze – Libni, v rámci operace Anthropoid, provedli příslušníci československé exilové armády ve Velké Británii, Slovák rotmistr Jozef Gabčík a Moravan rotmistr Jan Kubiš.

Heydrich do úřadu zastupujícího říšského protektora v Protektorátu Čechy a Morava nastoupil v září 1941. Jeho úkol spočíval v potlačení sílícího domácího protinacistického odboje. Po svém příchodu okamžitě vyhlásil stanné právo a nechal popravit řadu uvězněných účastníků odboje – vůdce vojenské odbojové organizace Obrana národa, činovníky Sokola a též komunisty. Za spolupráci s odbojem a s exilovou vládou v Londýně byl také zatčen protektorátní předseda vlády Alois Eliáš. Spousta lidí, které Němci podezírali z účasti na odboji, byla masově zatýkána a bez milosti popravována. První stanné právo bylo odvoláno až 19. ledna 1942, kdy byla jmenována nová protektorátní vláda v čele s Jaroslavem Krejčím. Důvodem k atentátu na Heydricha bylo rozhodnutí československé exilové vlády v Londýně, která tak hodlala pomstít popravy předních členů vojenské ilegální organizace Obrana národa, které byly uskutečněny po jeho příchodu do Prahy.

O likvidaci Reinharda Heydricha bylo ve Velké Británii rozhodnuto 3. října 1941 a k provedení operace Anthropoid byli vybráni rotmistr Jozef Gabčík a rotný Karel Svoboda, ale ten se při cvičném seskoku zranil a z operace byl vyřazen. Na jeho místo nastoupil rotmistr Jan Kubiš a společně s Gabčíkem a dalšími československými vojáky zahájili výcvik ve Skotsku.

Jozef Gabčík se narodil 8. dubna 1912 v obci Poluvsie, která je dnes součástí slovenských Rajeckých Teplic. Po absolvování základní školní docházky v Rajeckých Teplicích odešel do Čech, kde se v Kovářově u Písku v letech 1927 – 1932 vyučil kovářem a zámečníkem a zde také absolvoval dva roky pokračovací školy. Následně 1. října 1932 nastoupil u 14. pěšího pluku v Košicích, kde absolvoval i poddůstojnickou školu a dosáhl hodnosti desátníka. Po skončení vojenské prezenční služby v roce 1934 pokračoval u armády jako délesloužící poddůstojník a byl povýšen na četaře. V roce 1937 odešel z armády do civilu a nastoupil jako civilní zaměstnanec do vojenské továrny na výrobu bojových plynů v Žilině. Po pracovním úrazu, kdy se nadýchal bojových plynů, byl přeložen do vojenského skladu v Trenčíně. Německá armáda měla později sklad převzít pod svoji kontrolu, a tak Gabčík zde provedl sabotáž na přepravních zásobnících. Před zatčením odešel 6. června 1939 do Polska. V Krakově vstoupil do československé vojenské skupiny a zde se také setkal s Janem Kubišem. Společně potom odpluli lodí do Francie, kde podepsali závazek k Cizinecké legii a nastoupili službu u 1. pluku v Sidi bel Abbes. Dne 26. září 1939 se v Agde přihlásil do vznikající československé zahraniční armády ve Francii a zúčastnil se bojů o Francii. Po pádu Francie byl 12. července 1940 evakuován do Velké Británie, kde požádal o přeřazení k letectvu a absolvoval všechny potřebné kurzy útočného boje ve Skotsku a byl jmenován velitelem výsadku Anthropoid.

Jan Kubiš se narodil 24. června 1913 v moravských Dolních Vilémovicích u Třebíče. Jelikož mu brzy zemřela matka, tak vyrůstal u příbuzných Mitisků v Ptáčově, kde pobýval do svých 14 let. Po absolvování školní docházky pracoval jako čeledín v Rudíkově a později jako topič v cihelně. Dne 1. října 1935 na základě povolávacího rozkazu byl povolán k výkonu základní vojenské služby a nastoupil k 31. pěšímu pluku „Arco“ do Jihlavy. Jako absolvent poddůstojnické školy zde dosáhl hodnosti desátníka a byl převelen do Znojma. Jako délesloužící byl později převelen k 34. pěšímu pluku v Opavě a službu vykonával u strážního praporu v Jakartovicích. Zde byl povýšen do hodnosti četaře. Po demobilizaci byl 19. října 1938 z armády propuštěn a vrátil se do Dolních Vilémovic, kde znovu pracoval jako topič v cihelně. Dne 16. června 1939 ilegálně přešel státní hranice do Polska, kde se v Krakově přihlásil do vznikající československé vojenské jednotky a pobýval v táboře v Malých Bronovicích. Dne 28. července 1939 byl s ostatními bývalými československými vojáky přepraven na lodi Chrobry do francouzského Alžíru a zde 2. srpna vstoupil do francouzské Cizinecké legie. Po vypuknutí 2. světové války se v Agde přihlásil do vznikající československé zahraniční armády ve Francii a byl zařazen k 2. pěšímu pluku, v jehož řadách se zúčastnil bojů na Loiře, za což obdržel francouzský válečný kříž. Po porážce Francie byl 13. července 1940 evakuován do Velké Británie. Zde byl zařazen k 1. pěšímu praporu československé smíšené brigády. V únoru 1941 absolvoval kurz pro rotmistry pěchoty a v březnu 1941 byl povýšen do hodnosti rotmistra. V prosinci 1940 se přihlásil do výcviku pro speciální úkoly a absolvoval všechny potřebné kurzy. Na základě žádosti rotmistra J. Gabčíka byl zařazen do výsadku Anthropoid, kde nahradil zraněného rotmistra Karla Svobodu. Dne 29. prosince 1941 byl Jan Kubiš společně s Jozefem Gabčíkem vysazen nad středními Čechami u obce Nehvizdy místo u plánovaných Ejpovic u Plzně. Přesunuli se na záchytné adresy na Plzeňsku a později do Prahy, kde naplánovali atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, který uskutečnili 27. května 1942 v Praze – Libni.

Reinhard Heydrich měl být zastřelen Jozefem Gabčíkem ze samopalu, ale zbraň se zasekla. Proto Jan Kubiš použil protitankový granát, který Heydricha vážně zranil. Ten později, dne 4. června 1942, zemřel na otravu krve, která vznikla následkem zranění. V den atentátu Němci vyhlásili druhé stanné právo, které trvalo až do 3. července 1942 a rozpoutali nebývalé represe proti civilnímu obyvatelstvu. Německá okupační správa nechala popravit několik tisíc obyvatel Protektorátu Čechy a Morava, o kterých se domnívala, že pracují v odboji nebo mohli pomáhat parašutistům nebo že atentát schvalovali. Odvetou za atentát byla dne 10. 6. 1942 vypálena a srovnána se zemí středočeská obec Lidice. Němci se domnívali, že někdo z lidických obyvatel pomáhal atentátníkům. Dne 24. června 1942 byla na Chrudimsku vypálena osada Ležáky za to, že v obci byla ukrývána vysílačka Libuše výsadku Silver A.

Parašutisté z různých výsadků, tedy Adolf Opálka, Josef Valčík, Josef Bublík, Jan Hrubý, Jaroslav Švarc, Jozef Gabčík a Jan Kubiš, našli úkryt v kryptě pravoslavného kostela sv. Cyrila a Metoděje v Praze v Resslově ulici. Tam měli získat dočasný úkryt, než budou přepraveni z Prahy na venkov. Po zradě jejich bývalého druha Karla Čurdy byli objeveni a kostel dne 18. června 1942 obklíčen. Poté sedm československých vojáků svedlo nerovný boj s německou přesilou. Když jim docházela munice, použili proti sobě poslední náboj, aby je nepřítel nedostal do rukou živé. Položili své životy za vlast v boji s německými okupanty a splnili tak svou vojenskou přísahu bránit vlast. Na jejich hrdinství nelze zapomenout. Čest jejich památce.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *