DRANG NACH OSTEN PO ČESKU …

Bohumila Jandourková, 8. dubna 2017

 

Etymologický vícesvazkový slovník ze 60. let minulého století, zachycující přirozený jazykový projev u nás ukázal, že jazyková hranice zcela kopíruje historickou hranici mezi Čechami a Moravou.

Ukázal tu historickou skutečnost, že na území dnešní České republiky, s výjimkou části našeho Slezska, se po staletí vyvíjela dvě samostatná zemská společenství a to český zemský národ a moravský zemský národ.

A dotvrzuje tak, že český národ na Moravě je umělým, nepřirozeným politickým konstruktem, který má počátek v dnes již zavržené nacionalistické doktríně 19. století, že co jazyk, to národ.

Jazykově si sice jako slovanské jazyky byly čeština a moravština blízké, ale nikoli stejné. Společný slovanský spisovný jazyk byl vytvořen především z vůle a potřeb tehdy se dobově prosazujících protestantských církví u nás.

Naše oficiální politika se snaží zakrývat tyto historické skutečnosti, s čímž oficiální politika státu začala už při vzniku Československa. Důvody byly a jsou i dnes jiné, než byly důvody pražských obrozenců v 19. století, kteří velmi silně usilovali o to, aby se Moravané přihlásili k českému národu. Tehdy se čeští-pražští obrozenci obávali poněmčení a zániku slovanského jazyka a snad i slovanské identity u nás.

Dnes jde především o udržení centralistické moci, tedy centralismu jako takového, který zavedli u nás komunisti v době jejich diktatury. Centralismus jako nedemokratický a cizorodý prvek v naší společnosti měl být, a bylo to také demokratickými silami po Listopadu slíbeno, zrušen. Další mocichtivé skupiny, které se u nás následně prodraly k moci, obnovení tradičního demokratického zemského zřízení u nás začaly zdržovat a propagandisticky diskreditovat.

V tomto směru – poté už oficiální a de facto protimoravská politika České republiky mazaně využila proti oprávněným moravským emancipačním snahám odchod Slovenska ze společného státu a začala o moravských patriotech šířit lež, že chtějí odtrhnout Moravu od Čech a Moravu osamostatnit. Tato propaganda velmi poškodila oprávněné snahy obyvatel Moravy, ale i našeho Slezska o obnovu zemského (spolkového) zřízení u nás.

Pravda je, že obyvatelé Moravy žádné dělení republiky na dva samostatné státy nechtěli a nechtějí. Vazby mezi Moravou a Čechami jsou velmi silné už z doby, kdy byly pouze sousedními zeměmi ve společném soustátí zemí Koruny české, později Rakouska-Uherska a ještě posílily od doby, kdy obě země byly od roku 1918 součástí společného československého státu.

Mezi řadovými občany těchto dvou území naší republiky žádná animozita není. A pokud se přece objeví, je to jen důsledek právě k Moravě mocensky nespravedlivé politiky státu.

Mnozí lidé na Moravě sledují s obavami ničení samotné moravské identity ve prospěch té české. Nejmarkantněji se to projevilo uzákoněním krajského zřízení podle vzoru komunistické diktatury, kdy ale ještě větší kusy moravské země byly vytrženy z moravských krajů a připojeny k těm českým. Na tradičně rozdělené vysočině, dříve nazývané Moravské, nyní již dlouhou dobu Českomoravské, byl dokonce vytvořen jakýsi obojetný novotvar – kraj Vysočina. Ničení moravské identity se projevuje ale i jinak a v mnoha směrech. Nebylo by to možné, kdyby to nebyla oficiální politikou státu, i když někdy jen jakoby trpěná s tichým souhlasem či zadostiučiněním nejvyšších míst.  Není se potom co divit ani reakci některých jednotlivců, kteří otevřeně říkají, že by bylo samostatné svobodné Moravě lépe …

Ale skutečně se jedná jen o jednotlivce a nic nenasvědčuje tomu, že by to mělo být v budoucnu jinak.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *