ROZHOVOR UVEŘEJNĚNÝ V ČASOPISU „DEVÍTKA“

Petr Mahel

 

„Devítka“ je občasníkem, vydávaným pro celkem devět obcí pod Kralickým Sněžníkem. Níže uvedený rozhovor byl pořízen v lednu letošního roku a otištěn v prvním čísle Devítky z letošního roku.

_____________________________

Pozorným čtenářům našeho zpravodaje nemohlo uniknout, že už tři roky uveřejňujeme seriál o dějinách moravské země – Črty z moravských dějin. Mezi občany pracují po celé zemi skupiny aktivistů, jejichž snahou je obnovit povědomí o Moravě, o její historii, kultuře, ekonomických schopnostech jejích obyvatel, atd.

Položil jsem panu Ing. Milanu Trnkovi, koordinátorovi Moravského Kulatého Stolu, bývalému předsedovi politické strany Moravané, k tomuto tématu několik otázek:

Otázka: Můžete stručně říci, co je to Moravský Kulatý Stůl?

Odpověď:

Moravský Kulatý Stůl (MKS) byl založen skupinou lidí z několika moravských iniciativ 6. října 2011. Původním záměrem bylo vyhovět požadavkům na včasnou výměnu informací o pořádání akcí na podporu obnovy identity Moravy a moravského Slezska různými spolky. Postupně se ale začal MKS přetvářet na volnou organizaci, sdružující jak občanské spolky, tak významné jednotlivce – osobnosti a právnické osoby, i zástupce nejrůznějších politických stran. Všechny, kteří jsou ochotni spolupracovat na konečném cíli: navrácení samosprávy Moravě. Jde například o vytváření různých odborných projektových týmů, které dokumentují a rozšiřují informace o moravských osobnostech, kultuře, historii, atd. MKS podporuje vydávání internetového měsíčníku Hlas Moravy, organizuje besedy s občany, přednášky, veřejné akce, atd. Vše s tématy, zaměřenými na moravské záležitosti. O většině z těchto záležitostí se jinak v České republice nemáte možnost nic dozvědět. Takže kromě angažovaných jednotlivců z řad podnikatelů, historiků, umělců, zvolených zastupitelů obcí a dalších pracuje v současnosti u MKS třináct společenských iniciativ. Členem MKS je také Království Králického Sněžníku.

Otázka: Mluvíte o navrácení samosprávy Moravě. Lidé budou mít strach, že chcete rozbít Českou republiku, jako to bylo v devadesátých letech se Slováky.

Odpověď:

Abychom si rozuměli: chceme dosáhnout navrácení samosprávy Moravě. Lidé si pletou pojmy samospráva a samostatnost. Je pravdou, že v dějinách Moravy byla období, kdy Morava měla možnost chovat se jako samostatný stát. Ale po většinu své existence v průběhu řekněme 1500 let byla součástí jiného státního útvaru. A nebyly to vždy Čechy. Dá se doložit, že v každém takovém státu měla jako jeden z nejstarších historických evropských celků výsadu samosprávy. To znamená, že o záležitostech, které nebyly nutně podřízeny orgánům státu si rozhodovala Morava prostřednictvím svých volených orgánů sama. Této výsady byla zbavena až po nástupu Komunistické strany Československa v roce 1948 k moci a této výsady je zbavena i v současné České republice. Zjednodušený příklad: o výzbroji armády nechť rozhoduje stát. Avšak o tom, jestli se postaví nová silnice z Olomouce do Jeseníku nechť si Země moravská rozhodne sama. A Země česká nechť si sama rozhodne, zda chce mít novou třeba silnici z Prahy do Liberce.

Samospráva Moravy neznamená rozbití stávajícího státu. Znamená návrat od současného centrálního ovládání státu k tradičnímu spravedlivějšímu samosprávnému rozdělení výkonu moci.

A doufám, že nechcete obviňovat moravské iniciativy z podílu na rozbití bývalé Československé republiky v roce 1992. Byly to moravské iniciativy, které po roce 1990 dokladovaly, že udržet celistvou republiku je žádoucí možné, pokud se prosadí přeměna na spolkový stát po vzoru Německa, Rakouska, Švýcarska a dalších.

Otázka: Má ale smysl obnovovat v dnešní době existenci samosprávy nějaké rozlohou malé země? V době, kdy je Česká republika členem EU?

Odpověď:

Členství České republiky v Evropské unii nijak nebrání obnovení samosprávného vnitřního uspořádání České republiky. Už jsem jmenoval Rakouskou spolkovou a Německou spolkovou republiku jako důkaz, že samospráva má i v dnešní době smysl. I tyto státy jsou přece členy Evropské unie. Samotná EU do budoucna zvažuje svou další existenci v několika variantách. Relativně velkou podporu má představa EU jako spolku historických území. To znamená takového uspořádání Evropy, ve kterém by i Morava, jako jedna z nejstarších evropských zemí měla svoje samostatné zastoupení.

A že je Morava malá země? Podívejte se na rozlohu států, které jsou členy EU. Vždyť mnohé jsou rozlohou či počtem obyvatel ještě menší, než naše Morava!

Otázka: Jakou má tedy MKS představu o státním a politickém systému v České republice, v případě, že bude obnovena Země moravská?

Odpověď:

Česká republika jako spolkový stát složený buď ze tří nebo ze čtyř zemí: České země, Moravské země, Slezské země (variantou je jednotná Moravskoslezská země) a Prahy. Praha má specifické postavení v České republice a přísluší ji statut země podobně jako třeba Vídni v sousedním Rakousku. Samosprávná by tedy nebyla jen Morava, ale i Čechy!

Každá země by měla svoje samosprávné orgány. Nejvyšším orgánem by bylo občany volené zemské zastupitelstvo (v období první Československé republiky bylo pro Zemi Moravskoslezskou šedesátičlenné), v čele Země by stál zemský prezident a zemská vláda (v Moravskoslezské Zemi byla dvanáctičlenná).

Několika nezávislými odbornými rozbory je prokázáno, že návrat k zemskému uspořádání by České republice přinesl roční úsporu na výdaje státní správy čtyři až pět miliard korun.

Otázka: V České republice ale máme zřízeny kraje. A ty přece představují samosprávu.

Odpověď:

Těch současných 14 krajů nápadně připomíná kraje, zřízené komunistickým režimem namísto zemského zřízení od 1.1.1949. Taky se jim přezdívá Gottwaldovy kraje. Sami komunisté po čase naznali, že udělali chybný krok a alespoň částečně svůj omyl napravili. Česká republika Gottwaldovy kraje převzala. Nerespektují přirozenou spádovost ani historické hranice.

Současný krajský systém jen vytváří zdání samosprávy. Kraje nemají dostatek pravomocí, nemají ani dostatek finančních prostředků, aby se mohly chovat jako samosprávné. Naprostá většina financí v krajích shromážděných se odvádí do centra. A Praha tyto prostředky přerozděluje. Do krajů vrací jen nedostatečné procento financů. Tímto způsobem se centralismus spíše utužuje.

Snížení počtu územních celků v ČR a oddělení státní správy od samosprávy by přineslo značnou úsporu finančních prostředků. K tomuto tvrzení nás opravňuje několik nezávisle na sobě zpracovaných rozborů. V důsledku by také vedlo k většímu respektu občanů ke společnému státu, protože by se tak odstranili morální křivdy z dob všech Československých a současné České republiky.

Otázka: Někteří občané jsou přesvědčeni, že se chcete dostat za každou cenu k moci.

Odpověď:

Po letech, kdy se moravští politici mezi sebou hádali, navzájem na sebe házeli špínu a jinak znehodnocovali moravanství, se těm občanům ani nedivím. Samotný politický život v této republice je plný podrazů, pomluv, plný snahy prospěchářů vyšplhat se po zádech voličů k vytouženému vlastnímu korýtku.

Moravský kulatý stůl ale není politickou organizací, i když v něm pracují i politici různých politických stran. Pokud se bude nějaký vědecký pracovník, který zpracovává pro potřeby MKS třeba otázky vztahů mezi Moravou a Uhrami za panování markraběte Jošta, ucházet o zvolení do českého parlamentu, MKS mu v tom sotva pomůže. Musí se přece zapsat nechat před volbami na kandidátku některé partaje! Myšlenka, že by Moravský kulatý stůl byl „výtahem k moci“ je naprosto scestná. MKS není politická organizace. Pravda však je, že chce prostřednictvím své činnosti tlačit politické síly k prosazování myšlenek samosprávy.

Otázka: Proč tedy politici, kteří pochází z Moravy, za Moravu nebojují?

Odpověď:

Nerad bych někoho z takových politiků urazil. Každý je samozřejmě jiný a jak už jsem říkal: u Moravského kulatého stolu pracují i lidé mnohdy ve vysokém postavení u svých politických stran. Obecně však platí: „Čí chleba jíš, toho píseň zpívej!“ I když je takový na Moravě zvolený politik zapřisáhlým Moravanem, jakmile se ocitne mezi poslanci nebo senátory, je vystaven obrovskému tlaku. Jeho moravanství je zesměšňováno, jsou mu nabízeny různé „výměny“ za to, že se nebude příliš projevovat jako Moravan. On sám si rychle uvědomí, že přišel do Prahy za lepším a hájením výhod samosprávného zřízení státu by se o to lepší mohl připravit. Většina těchto lidí časem podlehne.

Otázka: Můžete říci, jaké jsou ohlasy na moravské snahy v zahraničí?

Odpověď:

Jeden z nedostatků všech moravských aktivit, bylo a je nedůsledné informování zahraničí o snahách obnovení samosprávy Moravy. Iniciativy jako Královský řád moravských rytířů, politická strana Moravané nebo Spolek monarchistů Brno, které v důsledku své činnosti nutně spolupracují se zahraničními iniciativami stejného zaměření pochopitelně informují své partnery v cizině. Podobně na své profesní úrovni i spolupracující jednotlivci – osobnosti. Z ohlasů víme, že podporu máme. Zasvěcení cizinci ponejvíce vyjadřují údiv, že v záležitostech vnitrostátního uspořádání setrvává Česká republika na totalitním systému. Ale to je k naší podpoře málo. O moravských snahách v zahraničí něco ví zase jen jednotlivci nebo členové několika organizací. Veřejnost v zahraničí ne. V druhé polovině loňského roku se u Moravského kulatého stolu začaly vytvářet dva projektové týmy, které by měly tento dlouholetý nedostatek napravit.

Otázka: Na závěr: jaké symboly má vlastně Morava?

Odpověď:.

V prvé řadě má Morava své zemské symboly. Je to znak, vlajka a hymna. Jako znak upřednostňuje Moravský kulatý stůl zlatočerveně šachovanou orlici na modrém štítu. Víte, že ve velkém státním znaku České republiky je ale stříbrnočerveně šachovaná orlice. Proč zlaté nebo stříbrné šachování, to by bylo na delší povídání.

Za vlajku Moravy považujeme žlutočervenou bikolóru, na které je uprostřed položen moravský znak. Jde o podobu vlajky, která byla až na malé výjimky občany přijata a je běžně

používána při různých příležitostech. Někdy je k vidění i podoba takzvané markraběcí moravské vlajky – ta je celá modrá s moravským znakem uprostřed. Nic proti ní.

Hymnou Moravy by podle našeho názoru měla zůstat „Moravo, Moravo“ od moravského skladatele Ludvíka Ditricha. Poměrně velká část moravských aktivistů by dala přednost skladbě českého skladatele Václava Novotného „Jsem Moravan“. Z více důvodů osobně nesouhlasím – ale to by opět bylo na dlouhé vysvětlování.

Obecně se domnívám, že bychom při výběru symbolů Moravy měli ctít dřívější rozhodnutí našich předků. Alespoň do doby, než Morava bude mít opět svoje zákonodárné orgány. Ty pak rozhodnou.

V druhé řadě existují i další zemské symboly – bratři Češi mají například Říp (my Hostýn), svatého Václava (my bratry Cyrila a Metoděje), praotce Čecha (my krále Ječmínka), a tak dále. Zatím co symboly české země jsou vnucovány jako symboly celé České republiky, ty moravské jsou cíleně zamlčovány.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *